„Myslím, že bychom potřebovali nový typ pracovního vztahu, který by byl někde na půl cesty mezi prací na hlavní pracovní poměr a prací na volné noze,“ říká v rozhovoru pro Startupjobs Newsroom Jakub Losenický. V současnosti působí jako Project Lead v týmu Rockaway Ventures investiční skupiny Rockaway Capital Jakuba Havrlanta, který v září minulého roku založil nový fond s cílovou velikostí 100 milionů eur a zaměřením na společnosti s pozitivním environmentálním a společenským dopadem. Zároveň byl jedním z řečníků na panelové diskuzi Jak motivovat své zaměstnance pro růst hodnoty firmy? na konferenci Funding Congress. Ta se uskutečnila 24. března pod taktovkou platformy pro startupy a inovátory Startup Disrupt v prostorách Pražského hradu. 

Nový fond Rockaway Ventures se zaměřuje na startupy střední a východní Evropy. Zasáhla válka na Ukrajině nějak do vašich současných plánů?

Investiční strategie Rockaway Ventures nikdy nezahrnovala Ukrajinu. My se soustředíme zejména na střední Evropu, tedy především Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, zkrátka země, kde skupina Rockaway dlouhodobě působí (např. Mall Group, Heureka Group) a kde máme bohaté kontakty. Méně a oportunisticky se díváme také na Rumunsko, pobaltské státy a Balkán, a to včetně Řecka. 

V poslední době nás ovšem více a více zajímá region DACH (německy mluvící země), tedy hlavně Německo, kde Rockaway zapouští díky Invii a nedávné akvizici Bringmeisteru kořeny. Věřím, že se na těchto trzích budou rodit nadějné firmy i nadále. 

Hledáte mimo jiné na startupy, které nějakým způsobem akcentují klimatickou krizi. Jak vnímáte současnou situaci, kdy někteří investoři mění zacílení svých investic na pragmatičtější témata? 

Díváme se na startupy v první řadě optikou jejich kvality a atraktivnosti jako samotných projektů, následně pak optikou celého ESG (environmental, social, governance), což není jen klimatická krize, ale udržitelnost z pohledu řízení všech rizik, včetně dodavatelských, včetně řízení vztahů se zaměstnanci a zákazníky. 

Klimatická změna se vlivem covidu ani války na Ukrajině nezastaví ani nezpomalí. Nyní se možná její řešení trochu oddaluje, protože priority jsou na vládních úrovních logicky jiné, ale jde o problém, který bude potřeba řešit. Nebylo by správné brzdit evropský přechod k nízkoemisní ekonomice, ani měnit naši strategii v této oblasti. 

Druhé téma, které je pro nás hodně důležité a na kterém naše strategie stojí, je digitalizace. Covid všechny naučil více se pohybovat v digitálním světě a vytvořil spoustu návyků, na kterých lze dál stavět. Pokud nás čeká v důsledku geopolitických problémů nějaké ekonomické zpomalení, bude ještě potřebnější, aby věci fungovaly efektivně. Do toho digitalizace pasuje velmi dobře, takže věřím, že naše investiční strategie je v tomto ohledu velmi odolná. 

Hlavní kritérium je snížení emisí

Máte už vyhlédnuté nějaké konkrétní projekty?

Momentálně v našem regionu nevidím dostatek startupů, které by problém klimatu řešily, respektive by to řešení bylo hlavním smyslem jejich existence. Jsem však optimista a věřím, že nějaké nápady už vznikly, nebo brzy vzniknou a postupně se k nám dostanou a my tak budeme moci investičně přispět k tomu, že se na těch problémech bude pracovat. 

V tuto chvíli tedy nemáme na stole klimatický startup, do kterého bychom zvažovali investici. Určitě jsou ale na trhu firmy, které investici třeba ani nehledají, ale dělají to velmi dobře. Jako příklad bych uvedl Nano Energies, společnost, která buduje kompetenci, jakým způsobem lépe řídit trh s energií, aby byl schopen absorbovat obnovitelné zdroje a aby se energie dostala efektivně tam, kam má. Věřím, že podobné projekty budou v našem regionu vznikat ve stále větším počtu. 

Jsou tyto projekty pro investory finančně atraktivní, nebo v jejich podpoře hraje roli spíše vyšší smysl?

Vyšší smysl je tam určitě a to mě osobně motivuje se po takových firmách poohlížet. Ale věřím, že tam nakonec bude i finanční návratnost. Problém klimatu je pomalý a plíživý, ale čím dál více se zhmotňuje. Lidská společnost se bude muset adaptovat, naučit se například jinak hospodařit s energií. Celá ekonomika se bude muset přizpůsobit tomu, že budeme ve velké míře využívat energii z obnovitelných zdrojů, jejíž produkce není stabilní. 

V tu chvíli půjde o potřebná řešení pro konkrétní firmy a zákazníky, kteří za ně budou platit. Uvedu jeden příklad: V Košíku máme velký mrazák, který chladíme na -16 stupňů. Teplotu je možné v době přebytku energie o něco snížit, aby se mrazící motory v době nedostatku mohly na několik hodin vypnout. Firma, která toto pomůže řídit, jistě najde mnoho zákazníků. 

Co by měl ideálně splňovat startup, do kterého byste chtěli investovat?

Obecně hledáme startupy, které mají velkou růstovou ambici, ideálně globální, popřípadě v širším regionu. Pro nás jsou relevantní firmy, které již mají stabilně rostoucí tržby, mají product-market-fit a hledají prostředky na to, aby mohly svůj produkt začít škálovat. 

Pokud jde o naši klimatickou vertikálu, určitě se budeme dívat na to, zda a v jaké míře dané projekty šetří materiál, snižují energetickou náročnost nebo se jiným způsobem snaží dosáhnout nižších emisí, což je to hlavní kritérium. Chtěli bychom, aby takový startup uměl dopočítat, kolik emisí skleníkových plynů bude díky jeho produktu nebo počínání ušetřeno, nebo dokonce staženo z atmosféry a uloženo zpět do země.

Snažím se dělat, co je správné

Na konferenci jste se v roli speakera zúčastnil diskuzního panelu Jak motivovat své zaměstnance pro růst hodnoty firmy. Mohl byste shrnout své základní argumenty?

Myslím si, že jsou tři oblasti, na které zakladatel musí myslet, a které mu s motivací zaměstnanců, pokud jsou správně nastavené, mohou hodně pomoci. První a nejdůležitější je smysluplná vize, kolem které zakladatel poskládá svůj nejbližší tým. Díky ní většinou najde zapálené lidi, pro které jejich angažmá není práce, ale poslání. Takové lidi zpravidla není třeba dále motivovat, respektive lze je spíše jen demotivovat.  

Druhá věc, která začíná být potřeba na vědomé úrovni až trochu později, je firemní kultura. To znamená, jak dobře se lidé ve firmě cítí, jestli se do práce těší, jestli mají prostor přicházet s kreativními myšlenkami. Každá firma je jiná, neexistuje univerzální řešení. Při tvorbě firemní kultury zakladatel dělá spoustu důležitých voleb. Řeší například, jak otevřený chce a dokáže být ke svému týmu, jak vyvážit míru důvěry a kontroly, zda stanovovat cíle seshora nebo odspodu. Správně nastavená kultura může nesmírně pomoci motivaci lidí ve firmě. 

Třetí oblast se týká odměny za práci. Tam je nejzásadnější z mého pohledu stock option plan, který má podle toho, co vidím a slyším, zásadní vliv na motivaci zaměstnanců. Není úplně jednoduché ho nastavit správně, ale když se to podaří, může sehrát klíčovou roli pro úspěch firmy. Samotná finanční odměna v podobě měsíčního platu, popřípadě bonusu, je v ideálním případě z hlediska motivace ta nejméně důležitá komponenta sehrávající spíš hygienickou úlohu. 

Panelové diskuze se zúčastnili také Tereza Macháčková z Deepnote, Štefan Šurina z Eldison a Jonáš Waloschek ze startupu Manta.

V rámci debaty jste okrajově zmínil také potřebu vzniku nové formy pracovního kontraktu. Můžete to rozvést?

Nejsem právník, to je třeba říci předem. Ale ano, myslím, že bychom potřebovali nový typ pracovního vztahu, který by byl někde na půl cesty mezi prací na hlavní pracovní poměr a prací takzvaně na volné noze. Je to nápad vyplývající z mého praktického pozorování. 

Připadá mi, že v institutu hlavního pracovního poměru je celá řada nadbytečných věcí, které velmi ztěžují život zaměstnavateli a mnoho zaměstnanců je dnes nepotřebuje, zejména ve startupech. Jako příklad mohu uvést možnost vytvořit odbory, velmi ztížené možnosti toho, jak pracovní poměr ze strany zaměstnavatele rozvázat, popřípadě extenzivní ochranu, co se týče nemocenských, v době, kdy se dá v mnoha rolích v době nemoci dobře pracovat z domu. 

V jiných typech firem taková forma vztahu určitě dává smysl, ale startupy i jejich zaměstnanci by myslím upřednostnili větší flexibilitu před touto přehnanou stabilitou a vysokými náklady. 

Na druhé straně potom stojí kontraktoři, kteří jsou pro firmu z pohledu nákladů často výrazně levnější. Pojí se s nimi ale příliš velká míra nejistoty. Spolupráce může náhle skončit, může být obtížné je zapojit do organizační struktury, mnoho kontraktorů se potýká s tím, jak řešit svoji „dovolenou“. Navíc se v této oblasti v některých případech startupy pohybují v šedé zóně, což je podle mě škoda a bylo by dobré tomu dát jasnější a efektivnější pravidla. 

Kromě jiného se věnujete skautingu. Jak využíváte tyto zkušenosti v investiční praxi? 

Nevím, jestli je to skautingem, ale dost možná ano. Mám tendenci se na věci dívat hodnotově. Nejsem moc pragmatik, snažím se dělat to, co je správné. Určitě mi skauting také pomohl při mém startu v Rockaway, kam jsem přišel hned po škole. Velice záhy jsem tehdy dostal na starost vybudovat a vést tým v jedné z našich portfoliových firem. Tam mi má skautská praxe velmi pomohla – motivovat a vést lidi se tam učíme v podstatě od malička. 

Je ve světě byznysu a investic prostor pro tyto hodnoty a empatičtější přístup?

Myslím, že je ho tam poměrně dost. Jsem kupříkladu moc rád, že Rockaway Ventures řeklo, že se na investiční příležitosti hodnotově dívat chce, což se zhmotnilo v nově vzniklé ESG strategii. Nedávno se mi také dostalo zpětné vazby, že si kolegové cení mých hodnotových pohledů a berou je jako důležitý příspěvek do diskuze. To mě potěšilo a povzbudilo. 

Foto: Michaela Szkanderová pro Startup Disrupt