Zní to jako geniální nápad. Dotyk prstu, malé štípnutí, digitální přenos dat o zdravotním stavu a člověk právě ušetřil hodiny času a možná si i zachránil život. Elisabeth Holmes v devíti letech pokreslila štosy sešitů nákresy stroje času, o deset let později už byla nejmladší miliardářkou v historii. Stala se miláčkem médií a byla označena za nového Steva Jobse. Společnost na zdravotní rychlo-diagnostiku, kterou vytvořila, byla svého času hodnotnější než Uber nebo Spotify. Přesto se Theranos (kombinace slov „therapy“ a „diagnosis“), startupová hvězda roku 2014, stal Černobylem mezi starupy.
Návštěva lékaře není právě tou nejpříjemnější kratochvílí. Pro většinu lidí představuje všudypřítomný kašel a hodiny čekání, po kterých člověk odchází s novými bacily. Přesně s tím se Elisabeth chtěla vypořádat. Přišla s nápadem, který okouzlil všechny - od Rupperta Murdocha po manžele Clintonovi, od Henry Kissingera po novináře a nadšence. Detekční zařízení, které z kapky krve vyhodnotí zdravotní stav člověka.
Klíčové bylo, že místo odběrů se krev měla získat z pouhého malého štípnutí, které by mašinka provedla. A tahle myšlenka dokázala oslovit - podařilo se jí nacházet investory i partnery. Vize se začínala naplňovat. Klienti americké lékárny Walgreens mohli na pobočkách naleznout první verzi diagnostického přístroje. Ale lékařská péče měla být ještě dostupnější. Elisabeth chtěla, aby měl takový diagnostický stroj každý doma. A její konečnou vizí byl řemínek kolem ruky, který by sám měřil a dávkoval potřebné látky.
Elisabeth Holmes je bezpochyby nezaměnitelná osobnost. Říká se, že nemrká, její hlas má nádech velmi hlubokého barytonu a chová se jako ne úplně vyladěný robot. To ji v časech, kdy byl Mark Zuckenberg ještě hrdina a Sheldon Cooper neokoukaný prototyp génia, pomohlo pro získávání důvěryhodnosti. V něčem byla poměrně stereotypní - vysokou školu nedokončila - v jiném zase neotřelá - blonďatá geek žena. Místo, aby šla vyšlapanou cestou sympatického vizionáře, svou image stavěla na nezlomné odhodlanosti a kultu osobnosti. Ale investory přesvědčovalo nejvíce to, že si prototyp diagnostického stroje, pojmenovaný příznačně Edison, mohli sami vyzkoušet. Skutečně - malé štípnutí, odběr trochy krve a diagnóza. Právě proto se Theranos stal hvězdou a Elisabeth Holmes dalším Stevem Jobsem.
Theranos byl kolem roku 2014 na vrcholu slávy. Přesto si zaměstnanci začali všímat podivných věcí. Každý, kdo zapochyboval o tom, že vysněný přístroj je vůbec fyzikálně možný, byl vyhozen. Jeden z vedoucích vědců Ian Gibbons spáchal sebevraždu. Elisabeth Holmes začala být víc a víc paranoidní a monitorovala veškerou komunikaci svých zaměstnanců. Každý byl veden k tomu, aby si dělal jen svou práci a velké otázky nechal na vedení společnosti. V takové atmosféře zavolal jeden ze zaměstnanců redaktorovi The Wall Street Journal Johnu Carreyrouovi. Tento první whistleblower ho upozornil, že prototyp Edison umí jen pár testů a jeho přesnost je výrazně nižší, než společnost tvrdí.
„První vás označí za blázna, pak s vámi bojují – a nakonec změníte svět.“ Tak Elisabeth reagovala, když novinář John Carreyrou představil svou knihu „Bad Blood“. Jenže John Carreyrou nebyl žádný „agent farmacie“ a čtenáři jeho knihy byli oprávněně šokováni pravdou o Theranu. Carreyrou vyslechl přes 60 bývalých zaměstnanců a dalších zdrojů. Elisabeth Holmes s ním hovořit pochopitelně odmítla. Mluvil zato i s odborníky z praxe, s vědci i lékaři. Shodovali se - to, co má přístroj již brzy umět, není vědecky možné. Články, které potvrzovaly účinnost, byly založeny na výzkumech o šesti lidech. Testy byly nespolehlivé, například ty na hladinu testosteronu byly špatné v 87 procentech případů, průměr úspěšné diagnózy byl 65 procent. Toho si samozřejmě nešlo nevšimnout, ale vždy to bylo svedeno na „human error".
Každý medicinský přístroj musí projít pečlivou kontrolou. Protože vedení společnosti vědělo, že provozuje podvod, kontrole se vyhlo. A to tak, že Edison, nebo i přístroje dodávané do lékáren Walgreens, nebyly vůbec uváděny jako lékařské přístroje - ale pouze jako přenašeče dat. A když opět zmiňujeme ony přístroje v lékárnách Walgreens, mnoho lidí tehdy tušilo, že je něco v nepořádku (takové detaily, jako že je Elisabeth Holmes odmítla vpustit do laboratoře, anebo že se jí nepodařilo udělat na řediteli společnosti jediný úspěšný test), ale vedení Walgreens reagovalo ve stylu: Je to divné, ale co když to nakonec bude pravda a smlouvu s nimi uzavře konkurence?
Jenže se ukázalo, že to, co vypadalo jako cílevědomost, byla ve skutečnosti arogance – Elisabeth Holmes si myslela, že o krvi ví víc než vědci a lékaři dohromady – a ignorovala tak i nejzákladnější zákonitosti medicíny. Například ono revoluční štípnutí, které mělo nahradit odběry krve, ve skutečnosti zanese krev poškozenou tkání, a činí ji tak nevhodnou pro analýzu.
Jakto, že si tedy investoři mohli prototyp přístroje vyzkoušet? Pravda je jednoduchá a bizarní zároveň. Nejčastější scénář byl takový, že přístroje měly speciálně naprogramované zprávy na displeji, aby například error vypadal jako načítání. Investorům bylo vysvětleno, že proces se protáhne, a když investoři odešli, vzali zaměstnanci vzorek krve, naředili ho, protože kapka krve je skutečně velmi málo, a vložili do komerčních přístrojů. Takové výsledky z naředěného krevního vzorku byly mizerné, ale nikdo si ničeho divného kupodivu nevšiml.
Příběh startupu Theranos a Elisabeth Holmes je poučný na mnoha úrovních. Elisabeth chtěla během chvíle dosáhnout toho, čeho Steve Jobs dosahoval desítky let. Aby zakryla, že se jí to nedaří, musela se čím dál víc nořit do spletité sítě podvodů. Její úspěch s investory byl pravděpodobně způsoben skvělými konexemi její rodiny spíš než přesvědčivou vizí. Během pěti let se pravděpodobně dostane ze samotného vrcholu až do vězení. Právě před pár dny rozhodla americká justice, že soudní proces s Elisabeth Holmes započne příští léto.
Na závěr si srovnejme ambice společnosti s ostatními lékařskými startupy, o kterých jsme psali; oproti Theranu nevyznívají skromně, ale realisticky. Digitální nemocnice Medbelle pacienty provádí léčebnou kůrou skrz mobilní aplikaci, české CFHero pomáhá gamifikací k nacvičení správných dovedností, které jsou u nemoci s přísným režimem velmi potřeba (a zmiňujeme i další podobné aplikace), Yourchoice Theurapeutics vyvíjejí hormonální antikoncepci pro obě pohlaví a můžete si přečíst i rozhovor s Martinem Rozhoněm, zkušeným investorem, který už má se zdravotními startupy bohaté zkušenosti a nově se podílí třeba na projektu uLékaře.
Kde se seznámit s příběhem blíže?
Kniha - „Bad Blood", autor John Carreyrou. Originál. Vášnivý čtenář Bill Gates knihu doporučuje jako skvělý thriller se špatným koncem. Ideální pro každého, kdo čte a má rád strhující reportáže.
Dokument - „Z kapky krve" na HBO. 80 % na CSFD, dokument vás dostane do nepříjemné blízkosti Elisabeth Holmes. Diváci mají často pocit, že na ně skrz obrazovku Elisabeth zírá.
Podcast - „Dropout". Podcast, který posluchači často kritizují za to, jak vykrádá knihu Bad Blood... a přesto má podcast vynikající hodnocení, zejména kvůli tomu, že ten příběh je strhující a neuvěřitelný a podcast ho kvalitním způsobem shrnuje.
Autor: Martin Šebesta
