Už v dnešní době pociťujeme dopady nekontrolovatelné spotřeby na životní prostředí, společnost a hospodářství a setkáváme se s pesimistickými prognózami budoucnosti, pokud nezměníme svůj životní styl. Novou výzvou a trendem v oblasti udržitelného rozvoje je cirkulární ekonomika, která na rozdíl od lineárního konceptu „vytěžit – vyrobit – vyhodit“ hledá způsoby, jak materiály opětovně využít. Pro svou inspiraci přírodními cykly se také někdy označuje jako „oběhové hospodářství“.
Incien.org
Cirkulární ekonomika hledá způsoby, jak se vyhnout odpadu a uchovat hodnotu produktu co možná nejdéle. Výrobky nejsou považovány za budoucí odpad, ale za další využitelný zdroj v budoucnu. Koncept cirkulární ekonomiky prosazuje také Evropská komise, která ji výrazně propaguje a odhaduje, že přijetí principů oběhového hospodářství by Evropě přineslo až dva miliony nových pracovních míst. Zároveň by Evropa dle propočtu společnosti McKinsey & Company mohla do roku 2030 uspořit 1,8 bilionu eur.
V České republice se osvětou oběhového hospodářství zabývá Institut cirkulární ekonomiky, jenž pořádá vzdělávací programy, zpracovává analýzy a ve spolupráci s firmami a obcemi vytváří konkrétní projekty. Překážkou většího rozvoje cirkulární ekonomiky v Česku je ale fakt, že nejlevnější nakládání s odpadem stále představují skládky. I to by se však mohlo změnit díky přísnějším opatřením, která zavádí Evropská unie: členské státy by měly postupně ustupovat od skládek a spaloven, více recyklovat a zejména odpadu předcházet.
Ideálním příkladem firmy využívající cirkulární ekonomiku v celém svém rozsahu je firma NAFIGATE Corporation a její produkt Hydal: jedná se o průkopnický český projekt biotechnologie, která využívá odpadní olej na výrobu biopolymeru. Výhodou produktů z biopolymeru je také to, že jejich výroba spotřebuje o polovinu méně energie než běžné plasty vyrobené z ropy. Vstupní materiál v podobě problematického odpadu je v tomto případě recyklací natolik vylepšen, že je možné mluvit již o upcyklaci. Za myšlenkou i v zahraničí oceňovaného projektu stojí profesorka Ivana Márová působící na VUT v Brně a její tým.
Za pozornost stojí ale i jiné české projekty, které aplikují jen nějaké aspekty cirkulární ekonomiky. O některých jsme se již zmiňovali v minulém článku o českých zelených startupech. Další firmou stojící za pozornost je například projekt Plastia, vyrábějící plastová krmítka a pítka pro ptáky v jednom: na jaře stačí pouze vyměnit stříšku krmítka za pítko.
Stejný modulární princip ale ve větším měřítku využívá firma KOMA Modular vyrábějící domy, které se dají rozebrat a opět přestavět. Takové budovy jsou vhodné například pro mateřské školky, které, až pomine jejich existence, firma rozebere a postaví zase na jiném místě.
Klíčem cirkulární ekonomiky je mezioborová spolupráce, hledání nových cest a ochota vzdát se starých vzorců. Oběhové hospodářství má i v Česku značný potenciál, jak dokazují výše zmíněné příklady nápadů přispívajících k udržitelnému rozvoji.
Autor: Kateřina Červená
