Na první pohled to byl dobrý nápad - člověk dočte knížku a pošle ji do dalšího kola novým čtenářům. A aby to bylo jednoduché, pro knihy přijede taxík přímo k majiteli domů a zdarma je odveze. Jenže nápad narazil. Přizpůsobit se s rozvážkou termínům lidí nebo nosit balíky knih po patrech domů bez výtahů bylo těžší, než si původně zakladatelé Knihobotu představovali. Jinak se ale knižnímu second handu velmi daří, o čemž svědčí i patnáctimilionová investice od Mitonu. „Všechno naznačuje tomu, že bychom se mohli přiblížit k našemu cíli a poprvé prodat půlmilion knížek za jediný rok,“ říká Dominik Gazdoš, zakladatel online antikvariátu Knihobot.
Proč jste začali se službou Knihotaxík?
Pro každý cirkulární maloobchod je klíčové umět zajistit trvalý přísun secondhandového zboží od lidí, kteří ho už nechtějí. Je to paradoxní, ale právě tohle je největší limit růstu - naučit lidi, aby k nám nosili ty správné knihy, které dokážeme společně úspěšně prodat. A jde to poměrně pomalu, pokud to chceme dělat pečlivě. Vyhodit nechtěnou knížku nebo ji strčit do sklepa bude pro většinu lidí vždy to nejrychlejší řešení. Takže neustále hledáme způsoby, jak lidem zjednodušit předání knížek, kterých se chtějí zbavit. A tak jsme zkusili knihotaxíky. V konkrétní termín si můžete zarezervovat časový úsek, Knihobotí Knihotaxík se u vás zastaví a vy víte, že jste předali knížky někomu, kdo jim najde nový domov.
A jak tahle myšlenka klapla v praxi?
Kolegyně skutečně vyjela v určené termíny po Praze a objela lidi, kteří si Knihotaxík rezervovali. Pro dotyčné to sice bylo úplně bez práce, ale pro nás té práce nakonec bylo až moc. Vymyslet vše tak, aby svoz dával logisticky smysl, byl oříšek. Takže jsme ve výsledku došli k názoru, že logisticky, a tedy i ekonomicky, dávají pořád lepší smysl naši kurýři, které zdarma vysíláme každý všední den do desítek domácností po celé republice. Nicméně s označením Knihotaxík se asi nerozloučíme, reakce na něj byly moc fajn.
Kolikrát tedy Knihotaxík vyjel?
Vyjeli jsme zatím dvakrát. Objeli jsme desítky lidí, kteří knížky vraceli do oběhu vůbec poprvé, vždy jsme přivezli plný Knihotaxík knížek, takže v tomto ohledu je to úspěch. Na druhou stranu teprve v praxi si plně uvědomíte ty problémy - většina lidí pochopitelně preferuje termíny, kdy jsou doma, protože pokud bychom za nimi jeli do práce, museli by tam stejně dopravit své knihy, a to už se jim vyplatí přivézt je na pobočku. Každý má také časové preference, jenže ty nemusí vycházet ve střetu s realitou, tedy s dopravní situací v letní Praze. Nebo skutečnost, že řidič - v našem případě řidička Knihotaxíku - bude po celodenní šichtě unavená, protože ne každý dům má výtah a i s plánováním jí výjezd zabere dva pracovní dny, které by mohla strávit péčí o ještě více zákazníků. Taky nám záleží na názorech našich zaměstnanců. Všechny to bavilo, ale nevýhody bohužel dorovnaly pozitiva.
Dominik Gazdoš je jedním ze zakladatelů a také jednou ze tří hlavních tváří startupu Knihobot. (Foto: Archiv Knihobot).
Byl zájem o Knihotaxíky větší nebo menší, než jste čekali?
Deklarovaný zájem byl rozhodně větší. Knihotaxík má výhodu, že si pod tím názvem poměrně jasně představíte, o co asi půjde. Navíc jsme zjistili, že lidi prostě potřebují při třídění knihovny trochu popohnat, mít jasný termín, do kdy se musí s knížkami rozloučit. Když si mají den příjezdu kurýra vybrat v našem kalendáři sami, občas to odkládají. Vědí, že na nás se mohou vždycky spolehnout a objednat si kurýra i později. Knihotaxík tohle elegantně vyřešil - prostě věděli, že ten den jezdí a oni se buď přihlásí, anebo ho nechají ujet a další šanci budou mít až za týden. Lidé si tak knihy připravili, ale v mnoha případech jim pak do samotného termínu něco přišlo, takže nakonec jsme pro knihy objednali klasického kurýra, nebo je přivezli sami.
Jaké máte s Knihotaxíky záměry do budoucna?
Budeme se rozhodovat, kdy mají smysl. Ukázalo se, že jako náhrada nebo doplnění běžných kurýrů nefungují tak, jak jsme si představovali. Jako zajímavá promoakce ano. Takže přemýšlíme, že bychom je vysílali vždy k nějaké konkrétní příležitosti a víc to spojili s poučením lidí o tom, jak se mají ke knížkám chovat. Protože to je alfa a omega celého úspěchu. Naším cílem je nabízet jen knížky, které jsou pro čtenáře relevantní, a tudíž se prodají za cenu, která udělá původním majitelům radost. Chceme víc konkurovat knihkupectvím než antikvariátům. Už teď máme pětinu knížek vydanou nejpozději v roce 2018, takže jsou to knihy nové. To ale znamená, že musíme změnit návyky každého z nás. Naučit se, že do knihovny nastálo patří jen knížky, které nás doopravdy oslovily, a ostatní můžeme s klidným svědomím pustit dál někomu, komu udělají radost. Nejvíce klíčové teď pro nás je najít řešení, jak lidem umožnit vracet knížky, kdykoli si vzpomenou, bez omezení otevírací dobou a bez čekání na kurýry.
Takže jestli to správně chápu, Knihotaxíky necháte teď chvíli zaparkované. Jakým jiným způsobem tedy můžou lidé knížky vracet do oběhu?
Pražáci mohou dorazit do jedné z našich dvou poboček. Jedna je u Strossmayerova náměstí, druhá u metra Kolbenova a otevřeno máme každý den od osmi do osmi. Poslat knihy můžete zdarma i přes jakoukoli Zásilkovnu. Anebo jsou tu kurýři, kteří knížky na naše náklady přijedou vyzvednout v den, který si je přes nás objednáte.
Řidička Knihotaxíku vyjela celkem dvakrát. Tahání balíků knih často po domech bez výtahů jí ale bralo příliš energie i času. (Foto: Archiv Knihobot)
Jak se nyní službě Knihobot daří? Kolik knížek tak měsíčně otočíte?
Jsme spokojení. Daří se růst a zároveň vylepšovat kvalitu celé služby. Takřka každý měsíc teď máme nový rekord v prodejích a daří se zároveň získávat nové lidi, kteří spolu s námi vrací knížky do oběhu, což je náš hlavní cíl.
Můžeme to říct více konkrétně?
Celkem jsme za dobu své existence, tedy zhruba za tři roky, našli nové čtenáře téměř pro 500 tisíc knih, z toho asi 130 tisíc jen za první pololetí tohoto roku. Denně teď vystavíme přes dva a půl tisíce nových titulů k prodeji a podobné množství jich i prodáme. Všechno naznačuje, že bychom se mohli přiblížit k našemu cíli a poprvé prodat půlmilion knížek za jediný rok. To s sebou samozřejmě nese velké nároky na náš růst. Meziročně jsme na čtyřnásobku knih a stále zrychlujeme. Na jaře jsme k Holešovicím přibrali několikanásobný sklad na Kolbence, a i ten nám už pomalu začíná být těsný. Taky potřebujeme spoustu nových šikovných kolegů. Nabíráme všechny, od skladníků přes vývojáře až po vedoucí pracovníky. Cítíme, že by nám v řídicím týmu velmi prospěl někdo zkušený, kdo už v jiném startupu pomáhal dostat se z desítek milionů na stovky a dál. Rádi se potkáme s kýmkoli takovým i přesto, že zrovna konkrétní pozici vypsanou nemáme.
Předpokládám, že vám v tom růstu pomohla i pandemie Covid-19, kdy lidé byli více doma a měli čas číst.
Těžko se to hodnotí. Od úplného začátku jsme se snažili růst a daří se nám to. Jaký podíl na tom má, nebo nemá pandemie se můžeme jen dohadovat. Všeobecně je úspěch náš i jiných e-commerce firem v posledním roce přisuzován lockdownům. Proto jsme se obávali, že nám po rozvolnění zákazníci odpadnou. Ale stal se pravý opak. Dál rosteme a od jara už jsme skoro na dvojnásobku.
Na druhou stranu je pravda, že nás pandemie rozhodně nakopla. Hlavně v první vlně nás strach a nejistota neparalyzovaly, ale naopak nás popohnaly v hledání nových cest. Museli jsme rychle vyřešit, jak knížky od lidí získávat. Díky lockdownu jsme posílili spolupráci s kurýry a zavedli pravidla na odběr knížek přímo od lidí z celého Česka. Do té doby jsme žili jen z toho, co nám lidé přinesli přímo na pobočku, nebo jsme jezdili osobně po Praze pouze pro velké knihovny. Jednu věc ale opomíjet nemůžeme - během covidu stoupl zájem o secondhandové zboží globálně. Někde kvůli tomu, že lidé čistili svůj životní prostor od nepotřebných věcí, někde chtěli ušetřit a začali nakupovat z druhé ruky. A jinde asi jen víc přemýšleli o světě. Tohle všechno se projevuje v tom, že o secondhandu začínají stále více mluvit i firmy, pro které byl před pár lety cizí. A tím pádem se téma víc skloňuje i mezi veřejností, což samozřejmě může přivést celou řadu nových zákazníků.
Jak Knihobotu pomohlo, že do něj letos vstoupila skupina Miton? Investovala patnáct milionů korun výměnou za třicetiprocentní podíl.
Už jsem to naťukl, byli jsme ziskoví od prvního okamžiku a zároveň se nám dařilo růst. Měli jsme dojem, že investora nepotřebujeme, ale když se investoři začali ozývat, uvědomili jsme si, že investor, který by byl zároveň parťák, by nám mohl pomoci dostat to na vyšší úroveň mnohem rychleji. Když jsme mluvili s lidmi z Mitonu, bylo jasné, že nebudeme muset nikoho přesvědčovat. A protože obecně re-commerce a cirkulární maloobchod jsou i v globálním měřítku stále ještě neprozkoumané, je skvělé mít partnera, který tomuto trhu věří a chce ho s námi objevovat.
Jak peníze od investora použijete v dalším vývoji Knihobotu?
Naše podnikání bylo od začátku ziskové, takže když jsme brali investici od Mitonu, nebylo záměrem, aby peníze ležely na bankovním účtu. Chtěli jsme zrychlit a dát do pořádku náš podfinancovaný IT vývoj, takže aktuálně investujeme převážně do lidí. Cílem tohoto roku rozhodně není zisk, protože vlastně splácíme svůj technologický dluh. A až ho splatíme, čeká nás masivní investice do marketingu. Ale nebude obtížné se na ziskový model zase vrátit, až usoudíme, že už jsme díru na trhu dostatečně zalepili. Knížky prodáváme s podobnou marží, jakou mají při prodeji nových knih knihkupectví. My máme sice s knihami více práce, ale zaměstnáváme moc šikovné lidi v provozu, kteří nám ziskovost zvládnou zajistit.
Trojice zakladatelů Knihobotu - zleva: Dominik Gazdoš, Pavel Pekař a David Gazdoš. (Foto: Archiv Knihobot)
Jak je na tom Knihobot finančně? Jaký jste měli obrat minulý rok?
Aby byl náš byznys udržitelný a měl dlouhodobé pozitivní dopady, musí být udržitelný především ekonomicky. A my k němu takto přistupujeme. Na prvním místě je pro nás samozřejmě zákazník, ostatně jednou z našich hlavních motivací je dávat lidem za knížky, které spolu s námi prodají, férovou odměnu. Jen ta je bude motivovat obracet se na nás znovu a znovu. Loni jsme obratově skončili na osmnácti milionech, přičemž šest milionů z této sumy putovalo právě lidem, kteří k nám knížky nosí nebo posílají. Letos určitě obratově překročíme náš původní cíl padesát milionů korun, a lidem tak letos vyplatíme desítky milionů.
