České investiční fondy v důsledku války na Ukrajině investují například do startupů, které se zabývají solární nebo jinou zelenou energetikou a je u nich šance, že sníží závislost na Rusku. Urychlují také již rozjeté projekty zaměřené na obnovitelné zdroje. Firmám ve svém portfoliu nabízejí miliony za to, že přijdou s řešením, které pomůže zmírnit utrpení Ukrajinců. Očekává se, že válka na Ukrajině a celkově inflační vlna vysaje volný kapitál z tuzemského startupového rybníka, pro inovativní firmy bude těžší získat investici.

Mnozí investoři se na startupy začínají dívat novou optikou. Než firmě pošlou své peníze, kromě zisku stále více hledí na to, jestli za ně daný startup vyvine něco užitečného pro energetickou soběstačnost Evropy nebo jestli jeho zakladatelé nepodporují proválečné postoje. Je to odpověď evropských investorů na současnou ruskou invazi na Ukrajinu. Mnoho z nich, včetně těch českých, v důsledku války otáčí svou strategii směrem k udržitelnosti a etice.

Jedním z takových fondů je například investiční skupina Pale Fire Capital, která podporuje technologické inovace v mnoha oborech. Po vypuknutí války na Ukrajině skupina oznámila, že bude investovat více než 300 milionů korun do solární energetiky. „U této investice je návratnost nižší, než na jakou běžně cílíme. Pokud by se objevily další zajímavé projekty, dokážeme být v tomto aspektu flexibilní. Případní zájemci se nám mohou ozvat na jsme@palefirecapital.com,“ říká pro StartupJobs Newsroom Dušan Šenkypl, který spolu s Davidem Holým a Janem Bartou tvoří jádro Pale Fire Capital. Tito investoři sami o sobě říkají, že jsou skupina velmi pracovitých patriotů s bohatými zkušenostmi z byznysu, které baví budovat, vylepšovat, sdílet a investovat. Podporou tuzemské solární energetiky chtějí přispět ke snížení závislosti České republiky na dovozu fosilních paliv z Ruska. 

„V současné situaci považujeme za nezbytné jít příkladem a aktivně se podílet na zvyšování energetické bezpečnosti naší země,” říká Šenkypl. „Pevně věříme, že tento krok bude inspirovat ostatní podnikatele v České republice k obdobným investicím nejen v oblasti fotovoltaiky, ale například i k energetickým úsporám, zateplování, alternativním zdrojům energie a podobně,” podotýká Šenkypl. Dodal také, že nemusí jít nutně jen o startupy, ale lze očekávat, že se na této investiční vlně svezou.

Stejně tak Šenkypl oznámil, že Pale Fire Capital přispěje na humanitární pomoc pro postižené válkou a zaplatí bydlení pro 250 lidí na útěku. Tuto nabídku už využili první běženci. „Stále probíhá naše podpora ke zvládnutí první vlny náporu uprchlíků, kdy jsme připraveni naši ubytovací kapacitu navýšit až na tisíc lůžek,“ zmínil Šenkypl. 

Tým Pale Fire Capital tvoří (zleva) Jan Barta, Dušan Šenkypl a David Holý. Do jejich porfolia patří například Aukro, Favi nebo Scuk.cz. (Foto: Pale Fire Capital)

V Pale Fire Capital Rusko dlouhodobě považovali za politicky nestabilní, zkorumpovanou zemi a odmítali jakékoliv investice do ruských firem, stejně jako do čínských. Nyní v jejich portfoliu není žádný ruský startup. Zároveň to ale neznamená, že by se skupina apriori bránila všem startupům, které mají ruské zakladatele nebo vlastníky. Jak Šenkypl zdůraznil, nezáleží na národnosti, ale na tom, jaké názory představitelé startupu zastávají. „Například postoj JetBrains (vyvíjí software pro programátory a projektové manažery, pozn. red.), který má ruské zakladatele, je plně slučitelný s našimi postoji,“ doplnil Šenkypl.

Investoři v Evropě budou více konzervativní

Na ruskou invazi reaguje i další významná česká investiční skupina Miton. Firmám v jejich portfoliu (Bonami, Rohlík.cz, Slevomat, StartupJobs či Heureka, pozn. red.) nabídla podporu ve výši 10 milionů korun na projekty, kterými mohou v rámci své činnosti pomoci ulevit od důsledků války. 2,5 milionu tak například putovalo do Rohlik.cz, který dodává potravinovou pomoc přes Člověka v tísni. Další projekty, například na pomoc ukrajinským uprchlíkům k hledání si práce či bydlení, jsou na cestě. Některé z firem, které má Miton v portfoliu, třeba Uget, mají sice ruské zakladatele, ti ale svůj názor na invazi vyjádřili jasně. „Tahle válka postihuje členy našeho týmu a jejich rodiny. Všichni děláme, co můžeme, abychom pomohli lidem na Ukrajině,“ napsal zakladatel Ilja Ivanov. 

I Miton v reakci na válku částečně mění svou investiční strategii. „To, co se děje, je lidsky i ekonomicky devastující. V naší paralelní investiční struktuře Meriton máme divizi zaměřenou na energetiku, tam v poměrně velkém rozsahu akcelerujeme některé projekty zaměřené právě na obnovitelné zdroje,“ vzkázal pro StartupJobs Newsroom Tomáš Matějček, partner ve skupině Miton. Dodal také, že válka na Ukrajině dost možná zbrzdí tempo investic do startupů. „Dříve nebo později se propíše do dostupnosti kapitálu ve startupovém prostředí. Aktuálně se v Evropě všichni budou chovat velmi konzervativně. Pokud se situace stabilizuje, snad se dostane do objemu kapitál z fondů nabraných před touto krizí. Vysoké úrokové sazby (které se v důsledku inflace očekávají, pozn. red.) ale mají neoddiskutovatelně negativní vliv i v technologickém prostředí,“ dodal Matějček.

Čeští investoři chtějí v důsledku války na Ukrajině podporovat inovativní firmy, které se zabývají solární energetikou a dalšími obnovitelnými zdroji energie. (Foto: Shutterstock, Anatoliy Gleb)

I fond Seed Starter České spořitelny, který pomáhá startupům s go-to-market fází, vzhledem k válce vytyčuje své priority směrem k podpoře lidem z Ukrajiny a také k projektům energetické soběstačnosti Evropy. „Je to pro nás velmi důležité téma, které v souvislosti s děním na Ukrajině akceleruje. Hledáme taková technologická řešení, která se touto problematikou zabývají a mají synergii s naší bankou. Jsou to tedy primárně oblasti služeb kolem udržitelného bydlení, efektivního zemědělství, úspor energií a podobně. Náš primární pohled je na oblasti, kde by banka mohla kombinací s danými technologiemi pomoci svým klientům, nejen firemním, ale i retailovým,“ přibližuje pro StartupJobs Newsroom Jiří Skopový, lídr programu Seed Starter ČS. I pro tento fond je podle jeho slov klíčová udržitelnost podnikání startupu z pohledu ekonomického, ale také dopad na společnost jako celek. 

„Určitě tedy posuzujeme daný startup i v této oblasti. Zajímá nás, jaký má vliv a dopad v širším kontextu, jak se sám chová a jak k těmto otázkám přistupuje. Určitě je to pro nás důležitější než dynamika ekonomická. Takové projekty nás zajímají a máme je nyní v hledáčku,“ naznačil Skopový. Že by investovali do ruských startupů, si v tuto chvíli nedokáže představit.

Podporu dostanou startupy, které řeší problém jako celek

Ve fondu Lighthouse Ventures nyní vidí větší příležitosti investovat do šikovných ukrajinských podnikatelek a podnikatelů, kteří přesídlí z Ukrajiny do Česka a v tuzemsku budou zakládat své firmy s cílem globální expanze za české hranice. „Naším jediným kritériem, proč do nás investoři dali peníze, je návratnost investice. Proto tento aspekt rozhodně nehodláme upozadit. Paralelně s tím budeme investovat do nejnovějších trendů, včetně energetické bezpečnosti. A právě v těchto oblastech pak můžeme dosahovat vysoké návratnosti investice,“ říká pro StartupJobs Newsroom Robert Reich, partner v Lighthouse Ventures. Cílem fondu je prý investovat do startupů řešících komplexní globální problémy, nejenom částečný problém, jakým je válka na Ukrajině. 

„Podobně jsme se zamýšleli i v době pandemie covid-19, neinvestovali jsme do řešení řešících jenom tuto pandemii, dívali jsme se na ta, která se dají uplatnit i po pandemii a jsou schopné řešit problémy systému komplexně,“ připomíná Reich. Dodal, že se nyní fond plánuje zaměřit na aspekt ESG (Zkratka pro Environment, Social a Governance. Je to skóre, které zjišťuje dopady firem na životní prostředí a okolní komunitu, pozn. red.) v kombinaci s jasným byznys plánem a dosažením výsledků s uplatněním na globálním trhu.

Ondřej Bartoš z Credo Ventures si nemyslí, že by startupy měly řešit energetickou soběstačnost Evropy. (Foto: Credo Ventures)

Oproti tomu v Credo Ventures, do jejichž portfolia patří například Productboard nebo Sensoneo, ukrajinská válka investiční strategii nijak nemění. „Energetickou soběstačností Evropy se musí zabývat především evropští politici a úředníci, startupy mohou přispět inovativními produkty, řešeními, službami, ale politickou agendu mít podle mého nemají,“ říká pro StartupJobs Newsroom Ondřej Bartoš, partner v Credo Ventures. 

„Upřímně, nemyslím si, že by investice do startupů měly cokoliv společného s energetickou bezpečností Česka nebo Evropy. Možná jen velmi nepřímo. My se plánujeme i nadále zabývat investicemi do ambiciózních startupů, které mají velké cíle a jejichž zakladatelé chtějí měnit svět k lepšímu. Kolik pak takový startup vydělá, je-li úspěšný, je sekundární,“ míní Bartoš. 

Dodal, že fond nevidí žádný důvod neinvestovat do startupů s ruskými zakladateli, nejedná-li se o lidi napojené na stávající ruský režim a nejsou-li v současné době v Rusku. „Diskriminovat zakladatele kvůli jejich původu nám nepřijde správné. Koneckonců také tým v Credu je různorodý – máme šest národností, včetně ruské a ukrajinské,“ konstatuje Bartoš. Ovšem přímo v Rusku Credo Ventures nikdy neinvestovalo a ani tam investovat neplánuje.

Úvodní foto: Shutterstock, Anna Pasichnyk