Pokud rok 2020 ovládla pandemie koronaviru, pak bylo investování ve znamení toho minulého. Češi, kteří historicky oproti západní Evropě místo finančních trhů své peníze směřovali spíše do spořicích účtů, eventuálně pověstných slamníků, se loni ve velkém začali učit termíny jako portfolio, diverzifikace, dividenda nebo ETF. Jedním z nejlepších „surfařů”, jež se na této vlně svezl, byla platforma Portu nabízející nízkonákladové investování. V roce 2021 zaznamenala bezprecedentní růst.
Zatímco se na začátku loňského roku třináct zaměstnanců staralo o 23 tisíc registrovaných účtů s jednou a půl miliardou zainvestovaných korun, v prosinci bezmála trojnásobek lidí obhospodařoval pětinásobek účtů (114 tisíc) a zainvestované portfolio v hodnotě sedmi a půl miliard korun. Ačkoliv Portu bylo na větší objem systémově stavěné, kvůli přílivu nových adeptů investičního umění se v kancelářích na pražském náměstí Republiky příliš nezastavili.
„Loňský rok by se dal rozhodně nazvat rokem investování,” potvrzuje zakladatel a šéf Portu Radim Krejčí (na úvodní fotce) pro StartupJobs Newsroom s tím, že lidé měli díky lockdownům čas přemýšlet o svých financích a okolnosti i společenská atmosféra je k investování v řadě případů takříkajíc nasměrovaly. Své přitom udělalo i popularizační tsunami, kdy pomyslnými tektonickými deskami - v případě Portu asi nejviditelněji kampaní s youtuberem Kovym - hýbali především tvůrci obsahu na sociálních sítích. „Ale přidaly se i banky,” podotýká s úsměvem Krejčí s tím, že pro české finanční domy „v přelomovém roce” přestalo být investování činností non-grata.
Více než třetinu klientů tvoří ženy
Jenže trend, kdy se téma „Jak investovat” řešilo v hospodách, taxících i u kadeřnic, zřejmě skončil. Minimálně dočasně, a to na konci února, kdy ruský prezident Vladimir Putin vojensky napadl Ukrajinu. Déjà vu se začátkem pandemie nicméně nepřišlo. „Reakce ze strany klientů na začátek konfliktu na Ukrajině nebyla nikterak zásadní. Nějaké prodeje samozřejmě byly a měli jsme i pár desítek dotazů, ale s tím dva roky starým zážitkem se to nedalo srovnat,” popisuje Radim Krejčí s tím, že trhy s ruskou invazí do jisté míry počítaly, riziko bylo zahrnuto v ceně a propady vlastně, vzhledem k dramatické změně bezpečnostní situace v Evropě, nebyly až tak vysoké.
A to i díky tomu, že trhy „jen navázaly” na korekci, která jede prakticky od začátku roku v důsledku rostoucí inflace a očekávané reakce v podobě zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky nebo ECB. V Portu tak asi větší práci než s uklidňováním klientů kvůli bojům na Ukrajině měli s kontrolou expozic svých strategií vůči Rusku (v řádech nižších desetin procent) nebo kontrolou, zda-li se některý z jejich klientů či investic nenachází na sankčních listinách.
Portu se podle jeho vedení v dlouhodobém rámci vyplácí investice do edukace. Newsletter blogu Portu si každý týden otevře 40 tisíc klientů, samotný blog loni publikoval více než sto textů. Vedle většinové nadprůměrné investiční informovanosti se zákaznická báze Portu v tuto chvíli vyznačuje zájmem mladších ročníků, překvapivý je podle Krejčího i zájem žen. (I když customer support prý musí občas vznést dotaz směrem k sedmdesátiletému klientovi, zda-li opravdu počítá s třicetiletým investičním horizontem.) Ženy u produktu, který byl vždy spíše doménou mužů, tvoří více než třetinu zákazníků. A podle Krejčího to potvrzují i poznatky vědců, podle kterých mají ženy pro investování lepší předpoklady. Zatímco muži mají tendenci jít do akce a nadměrně obchodovat, investorky lépe krotí své emoce a na konci tak odcházejí s vyššími výnosy.
I na této edukativní frontě je nicméně pořád ledacos zlepšovat. „Stává se nám, že zákazníci v investičním dotazníku zaškrtnout, že jdou dlouhodobě investovat, a pak v nějaký moment v podstatě zjistíme, že tomu konceptu ne úplně rozumí a nedokáží produktu dát dostatečně dlouhý čas,” připouští Krejčí. Stěžuje si na to, že česká média příliš k informační osvětě ohledně dlouhodobého investování nepřispívají. Stále spíše „jedou výkřiky” pokrývající každodenní šum vyvolaný burzou. Stejně tak mu u řady idolů českých investičních sítí chybí porovnání jejich skutečné investiční úspěšnosti s benchmarky.
A co dál?
I přes tyto nedostatky investičního povědomí hodlá Radim Krejčí se svým týmem dál růst. Byť už asi ne tempem, jaké se podařilo loni. „V prosinci jsme si naplánovali, že za rok 2022 zdvojnásobíme svou zákaznickou základnu a o sto procent vyrosteme, i co se týká spravovaného majetku,” poodkrývá plány šéf Portu. První cíl v počtu klientů podle něj nebude zřejmě problém. Dosažení toho druhého komplikuje situace na trhu. „Pokud se trhy propadnou, budeme to mít těžší,” připouští. Portu vnímá jako projekt s dlouhodobým investičním horizontem. A více než každodenní či měsíční nebo roční kolísání trhu plánuje v následujícím roce řešit zákaznickou zkušenost - jak na straně servisu, tak na straně nabídky.
Zakladatel on-line investiční platformy Portu Radim Krejčí
V servisu Krejčí plánuje i při rostoucím počtu klientů udržet lidský kontakt a nechce s nimi komunikovat skrze umělou inteligenci, rozšíření čeká také investiční nabídku. V rámci ní si klienti mohou skládat svá portfolia, o nové třídy aktiv ji už Portu rozšířilo loni. K dispozici jsou tak vedle tradičních nástrojů jako akciové fondy nebo ETF, dluhopisové či komoditní fondy nově i platformy pojmenované Gallery a OpPORTUnity.
Tu první z nich nabízí Portu jako investici do sběratelských předmětů, ať už je to raritní veterán, luxusní hodinky nebo třeba sud špičkové whisky. Portu je nejprve koupí samo pro sebe, následně pak nabídne podíly svým klientům. Ti si pak mohou pomyslně koupit řadicí páku Ferrari 400i 1980, minutovou ručičku Rolex GMT Master II BLRO 2020 nebo několik panáků ze sudu Glenrothes 2013. Vlastníci drží své podíly (dlouhodobě, u těchto sběratelských investic je nevýhodou nízká likvidita) a mohou sledovat pohyby cen. OpPORTUnity je naopak nabídka speciálních investičních příležitostí, prověřených mateřskou WOOD & Company. V současnosti jsou to například akcie z burzy „malých podniků” START, několik firemních dluhopisů nebo investiční certifikát švýcarského chytrých hodinek.
A další na řadě budou, přes technické problémy, podle Krejčího kryptoměny. „Nechceme být tradingová platforma, ale po kryptu je hodně vysoká poptávka,” připouští Radim Krejčí s tím, že najít produkt, který by v dostatečné likviditě bitcoin&co pokrýval, není v současné Evropě úplně snadné. S touto vysoce volatilní třídou aktiv se zřejmě opět znásobí tlak na další zvyšování povědomí o produktu a následné komunikace se zákazníky.
