Optimističtí zaměstnanci obvykle vydělávají více peněz než jejich skeptičtí kolegové, tvrdí britští a němečtí vědci. Jakmile však začnou podnikat, výsledky jsou opačné. Na rizika musejí myslet především živnostníci, kteří svým obchodním partnerům ručí celým svým majetkem, dělají všechno od marketingu po účetnictví a musí se spoléhat jenom sami na sebe. Ovšem pokud jako „volnonožci” budete brát vážně následující tipy, na co si dát pozor, vaše šance na úspěch stoupnou. Pojďme se na ně podívat:

1. Myslete na zákazníky

Freelanceři nemají zaměstnavatele, direktivně stanovenou pracovní dobu ani předepsanou uniformu. Někoho však přece jenom musejí pokorně respektovat, pokud se chtějí uživit - svoje platící zákazníky, kteří bývají často vybíraví.

Například webdesigner Tadeáš Kula prozrazuje, že svého prvního klienta našel, teprve když začal „lhát o svých dovednostech”. Nicméně jako správný živnostník následně nasadil pekelné samostudijní a pracovní tempo, zákazníkova přání nakonec vyplnil a získal svoji startovní referenci.

Proto abyste se uživili, musíte v první řadě myslet na to své potenciální klienty a na to, abyste jim měli co nabídnout.

2. Oceňte se

Velké společnosti mají svoje marketéry, obchodníky, specialisty zákaznické péče a taky lidi, kteří rozesílají faktury a přepočítávají peníze. Leckterý freelancer dělá tohle všechno sám: Inzeruje svoji práci na internetu, jezdí na obchodní schůzky, slouží jako telefonní ústředna, navíc ještě papíruje a úředničí.

Zdroj fotografie: pixabay.com

Přiměřeně tomu proto musí být také vysoká částka na vaší faktuře. Takže pokud potenciálního klienta zajímá, kolik stojí vaše hodinová specializovaná práce, miřte přiměřeně vysoko, abyste svoje výdělky nemuseli dohánět po nocích. Například na inzertním portále Navolnenoze.cz jde pod 400 Kč za hodinu málokdo z freelancerů.

3. Berte vážně rizika

Optimističtí zaměstnanci obyčejně vydělávají více peněz, než jejich realističtí a pesimističtí kolegové. K těmto závěrům letos dospěli evropští vědci (například z britské London School of Economics nebo německého Institute of Labor Economics) poté, co analyzovali statistická data, shromažďovaná během 18 let ve Spojeném království.

Ale jakmile začnou optimisté podnikat, častěji dělají chyby. Zato realisté a pesimisté v takovém případě naopak vydělávají o 30 procent více, protože nepodceňují rizika.

Pokud začnete podnikat, nemusíte se přímo trápit tíhou světa, ale připouštějte si i ty nejhorší varianty a vězte, že nějaký ten problém holt řešit budete muset.

4. Šetřete na horší časy

Tento bod úzce souvisí s tím předchozím, protože krize a horší časy většinou přicházejí znenadání a je dobré na ně být připravení.

Podle průzkumu, který vloni mezi svými klienty uspořádala banka Expobank CZ a.s., nemá polovina českých podnikatelů plán na horší časy, a pokud nastane „krizové období”, jejich finanční rezervy vystačí „nejdéle na tři měsíce”.

Freelancerovo „krizové období” přitom nemusí začít teprve brexitem nebo americko-čínskou obchodní válkou, nýbrž mnohem dříve a prozaičtěji, třeba polámaným notebookem, nemocí nebo celkovým vyčerpáním přetíženého organismu. Například autorka blogu blackfreelance.com podle svých slov dokázala překonat syndrom vyhoření jenom tak, že jeden měsíc odpočívala a dalších šest měsíců pracovala pouze 20 hodin týdně.

5. Pozor na závazky

Společnost s ručením omezeným ručí obchodním partnerům svým „základním kapitálem”, který nemusí být velký. Takže pokud případně zkrachuje, její majitelé mohou vyváznout relativně hladce.

Zatímco osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ - „freelancer”) ručí svým obchodním partnerům celým svým majetkem! Odstrašujícím příkladem budiž příběh muže, který z pochopitelných důvodů chce zůstat anonymní: „Jako OSVČ jsem podepsal smlouvu o spolupráci, která obsahovala řadu citlivých obchodních údajů a vysoké pokuty za případné porušení mlčenlivosti. Zanedlouho se mi bohužel ztratil notebook, včetně důvěrných dokumentů, které někdo - zřejmě zloděj - zneužil,” řekl Newsroomu bývalý freelancer. Kvůli uniklým informacím má problémy dodnes.

Zdroj fotografie: pixabay.com

6. Choďte mezi ohleduplné lidi

„Vzhledem k tomu, že přibývá jedinců, kteří se svými kolegy nebo klienty spolupracují na dálku, mnozí se cítí stále izolovaněji a sociálně neukotveně,” píšou vědci z americké University of Michigan. A rovnou uvádějí eventuální řešení - coworkingová centra, tedy sdílená pracoviště různých freelancerů a startupů, která jsou podle dalších výzkumníků z rakouské University of Vienna „příležitostí k sociální interakci”.

Takové prostory však mohou být naopak příliš hustě zalidněné a rušné. „Před lety jsem coworking zvažovala, ale potřebuju kolem sebe trochu víc prostoru a klidu. Nakonec jsem si pronajala vlastní kancelář. Máme tam tři stoly. Jeden je můj, dva využívají další freelanceři,” řekla Newsroomu copywriterka a spisovatelka Jana Poncarová.

7. Neidealizujte si nomádství

Vaším „coworkingovým centrem” může být klidně třeba celý svět, takzvaní „digitální nomádi” však občas zažívají adrenalinové chvilky. Hostelové pracovní podmínky popisuje na svém blogu například šéfredaktor našeho Newsroomu Václav Lang, když shrnuje svou půlroční nomádskou cestu po Kalifornii a Mexiku: „Většinu času jsem kolem sebe měl hromadu naspeedovaných německých hipíků, Wi-Fi padala pod tíhou všestreamujících mileniálů a každou chvíli se mě cizí lidi chodili ptát, odkud jsem a kolik u nás stojí pivo. Což může být fajn, když nazdařbůh baťůžkaříte po světě, ale ne, když máte hodinu do uzávěrky a chybí vám stránka textu.”

I na cestách musíte myslet na nezbytné zázemí. Pracovat zpoza paletového stolku ve skandinávské kavárně nebo od bazénu v Marrákeši může být fajn týden dva, ale bez potřebného vybavení, klidu a dalších pracovních podmínek se vám může brzy zajíst. Pokud jako většina digitálních nomádů jedete v úsporném režimu a nemůžete si dovolit vlastní apartmá, počítejte s neustále padající Wi-Fi kdesi v hostelu, kde si můžete o soukromí nebo klidu na práci nechat zdát, nemluvě o posezeních, které vám za pár dní zničí záda.

Autor: Petr Woff
Úvodní grafika: Pavel Matějovský