Pochopit, co by vlády měly, a naopak neměly dělat, aby pomohly startupům růst. Takový cíl si stanovil Startup Hungary, nezávislá maďarská organizace, vedená tamními podnikateli, založená s ambicí posílit komunitu startupů a podpořit vznik a rozvoj dalších technologických společností. Výsledkem jejího zkoumání je aktuální CEE Startup Policy Report.
Jak už samotný název napovídá, tvůrci se nezaměřili pouze na domácí maďarské území. Rozhlédli se i ve střední Evropě, v Pobaltí a v dalších relevantních státech. Jejich zpráva je kromě dat poskytnutých partnerskými organizacemi z Česka (Czech Founders), Polska (Startup Poland), Pobaltí (Civitta) podložená i téměř šedesáti kvalitativně vedenými rozhovory s představiteli organizací zaměřených na podporu startupů, foundery i investory.
CEE Startup Policy Report zkoumá vztah mezi Evropskou unií, národními vládami a startupy ve střední Evropě. Nejdůležitějším zjištěním je, že k vytvoření zdravého startupového ekosystému, který pomůže těm nejmenším a nejnovějším firmám růst, je zapotřebí silného úsilí shora dolů i zdola nahoru. V překladu to značí jak snahu a zájem ze strany startupů, tak to samé od zákonodárců a politických lídrů.
Pozor na předpisy
K hlavním závěrům zprávy na úrovni Evropské unie, která do značné míry svými nařízeními určuje prostor, ve kterém se startupy pohybují, patří to, že firmy vykazují nízkou informovanost o předpisech EU, jež se týkají dat. Obvykle také nevěnují příliš pozornosti legislativním novinkám.
Příkladem z minulosti jsou například změny související s GDPR. Velká část startupů je začala řešit až krátce před tím, než nová úprava vstoupila do praxe. Důsledkem tohoto přístupu byly značné dodatečné náklady a byrokracie. Obojí na starupy dopadlo v nepoměrně větší míře než například na Google nebo Facebook.
Dle CEE Startup Policy Report panuje obava, že nové předpisy, jako jsou například zákon o datech, zákon o digitálních službách, zákon o digitálních trzích a zákon o umělé inteligenci budou pro startupy podobně zatěžující.
Ze zprávy také vyplynulo, že programy, iniciativy a zákony EU k vytvoření společného startupového ekosystému nejsou vždy úspěšné. Zákony jako GDPR nebo nedávný zákon o digitálních službách se také snaží vytvořit harmonizované regulační prostředí, které by startupům umožnilo škálovat a prosperovat. Praktické zkušenosti ale ukazují, že záměr ne vždy odpovídá výsledkům. Zavádění pravidel do praxe může být komplikované a nákladné. Jejich prosazování je navíc často vnímáno jako nejednotné.
Data, AI, inovace
Velkým tématem, která může mít obrovský vliv na budoucí podobu evropské startupové scény, je datová strategie Evropské unie. Její snaha o harmonizaci, sestávající z Data Act a Data Governance Act, má vyústit v jednotný evropský trh s daty a zabránit vzniku nejrůznějších předpisů. Značným problémem z pohledu startupů je však ustanovení zákona o údajích omezující přenos neosobních údajů do třetích zemí. Právě ono by totiž mohlo ve značné míře přimět startupy, aby přesunuly své podniky nebo výzkumná centra mimo území a jurisdikci EU. Tím by zcela zmařily ambice EU na vytvoření prosperujícího startupového ekosystému.
Dalším rizikem pro tyto ambice je AI Act. Ze zprávy AI Act Impact Survey Report, zveřejněné loni v prosinci, vyplývá, že většina fondů rizikového kapitálu očekává, že AI Act sníží konkurenceschopnost evropských startupů pracujících s umělou inteligencí. Polovina těchto startupů má také za to, že zákon zpomalí tempo inovací v Evropě. Zcela alarmující pak je, že 16 procent AI startupů zvažuje zastavení vývoje AI nebo přesídlení mimo Evropskou unii.
Nepomáhají ani výjimky, které mají malým a středním podnikům jejich cestu usnadnit. Startupy chtějí hlavně růst a jakákoli další opatření v podobě regulací, výjimek a nařízení jsou pro začínající podniky překážkami, které je brzdí, omezují a v konečném důsledku problematizují jejich byznysovou akceleraci.
Pomoc politiků
Z výše uvedeného vyplývá, že jedním z faktorů, který startupům brání v rozletu, je značné množství nejrůznějších zákonů, regulací a vyhlášek. Jde však pouze o určitý úhel pohledu na danou problematiku. Z hlavních závěrů CEE Startup Policy Report na národní úrovni totiž vyplývá, že je nezbytné, aby se jednotlivé vlády zavázaly k vytvoření příznivého politického prostředí pro začínající podniky. A to zahrnuje i určitá zákonná opatření pro začínající podniky (například v podobě plánů zaměstnaneckého vlastnictví akcií (ESOP) nebo daňových pobídek pro andělské investory).
S politickým angažováním se v oblasti souvisí i úroveň, na které se politická reprezentace startupům věnuje. Logicky čím jde o vyšší úroveň, tím se šance startupů zlepšují. Příklady z praxe mluví jasně. V pobaltských zemích jsou startupy součástí agendy premiérů. Proto se jim tam daří více než ve státech, kde je nejvyšší kontakt omezený například na státního tajemníka příslušného ministerstva.
Různý původ. I kapitálu
Velkým problémem států v regionu střední Evropy stále zůstává odliv mozků do západní Evropy a Spojených států. Zatraktivnění regionu pro zahraniční investory by mělo být dle CEE Startup Policy Report důležitým cílem pro všechny země střední a východní Evropy. Jako možnou inspiraci uvádí estonský e-residency program - přitahuje kvalifikované talenty a zahraničním investorům pomáhá s nacházením potřebné pracovní síly. Kombinace stabilní a předvídatelné ekonomiky, vyváženého daňového systému a přístupu založeného na podnikání tak činí Estonsko obzvláště atraktivním pro zahraniční investory.
Zajímavé zjištění o odlišnostech v rámci regionu přináší zpráva v oblasti vynakládání veřejných prostředků do startupů. V letech 2016 až 2020 pocházelo 27 procent rizikového kapitálu ve střední a východní Evropě z vládních zdrojů. Dvě třetiny z toho připadly na polské a maďarské poskytovatele rizikového kapitálu. Problémem je, že peníze napojené na výkonnou moc mohou být spojeny se specifickými požadavky, což ve svém důsledku může problematizovat hledání mezinárodních investorů. Státní subjekty by se proto podle Startup Hungary měly zaměřit spíše než na počet investic na úspěšné exity.
I když financování prostřednictvím rizikového kapitálu v zemích střední a východní Evropy vykazuje v posledních letech dynamický nárůst s mimořádně vysokým růstem v roce 2021, i nadále v regionu zůstává relativně nízký podíl soukromého kapitálu ve srovnání s veřejnými financováním. Prim v této oblasti, jak už bylo zmíněno, hrají Polsko a Maďarsko. Podíl veřejného financování ve společnostech rizikového kapitálu vzrostl mezi lety 2016 a 2020 ve střední a východní Evropě z 25 procent na 40 procent. V Evropě ve stejném časovém období zůstal tento podíl beze změny na stabilní úrovni šesti procent.
Rozdíly lze ale najít i mezi Polskem a Maďarskem. Zatímco v Polsku je stále více soukromých fondů a mezinárodních VC, v Maďarsku neexistují téměř žádné fondy bez veřejných peněz. Navíc dominance veřejného financování narůstá. Dokonce i ty fondy, které byly původně soukromé, si už zajistily veřejné peníze.
V Polsku bylo 81 procent kol rizikového kapitálu za poslední desetiletí podporováno vládou. Podíl kapitálu získaného z polských veřejných fondů a Evropského investičního fondu je 52 procent z celkového trhu rizikového kapitálu.
Jen dalším střípkem do mozaiky tak je, že procento startupů s valuací nad jednu miliardu dolarů, které nemohly nebo nechtěly využívat VC peníze, dosahuje v CEE 31 procent. V Evropě je na úrovni sedmi procent.
Zatímco v Polsku a v Maďarsku hrají veřejné prostředky v podpoře startupů zásadní roli, v Česku a na Slovensku je tomu jinak. Protože si zde začínající firmy musely shánět soukromé investory samy, jejich úspěch podpořený některým z prvních soukromých fondů rizikového kapitálu přesvědčil ke vstupu na scénu i další investory. Díky tomu zde startupový ekosystém rostl zcela přirozeně.
Možná právě proto, že startupy v Česku vykázaly značnou míru životaschopnosti, stát neměl výraznější potřebu jim jakkoli pomáhat. Neexistuje zde žádná státní společnost pro správu fondů a jen několik z VC fondů využívá prostředky Evropského investičního fondu. Velmi podobná situace panuje na sousedním Slovensku. Jen s tím rozdílem, že jeho startupový ekosystém je v rámci CEE nejmenší. Jak co se týká počtu startupů, tak také investorů.
Podpora vlastní budoucnosti
Společným problémem, který trápí startupovou scénu napříč střední Evropou, je dle poznatků CEE Startup Policy Report nedostatek financování před zahájením činnosti a andělských investorů. Souviset to může s nastavením právního prostředí, které jim není zcela nakloněno.
Ale i v tomto se situace v jednotlivých státech střední Evropy liší. Zatímco Polsko a Slovensko nedávno zavedly možnost založení jednoduché formy akciové společnosti, jež má především startupům usnadnit přístup k zajištění financování a vydávání zaměstnaneckých akcií, v Česku a v Maďarsku samostatný právní subjekt určený speciálně pro startupy stále chybí. Ostatně v Česku startup stále není právně nijak vymezen.
Vraťme se však k financování začínajících firem. Toho, že peníze jsou pro startupy na začátku fungování ve střední Evropě problém, si všímá i Evropská unie. V roce 2019 zahájila program Digital Innovation and Scale-up Initiative, zaměřený na nedostatek investic ve střední, východní a jihovýchodní Evropě v digitální ekonomice. Ambicí EU je zřízení regionálního investičního nástroje, který změní současnou situaci, kdy 46 procent startupů inkubovaných v tomto regionu získává finance především od amerických a čínských investorů.
Důvodem je i to, že největší podíl nejrychleji rostoucích společností působí v technologickém průmyslu jak v USA, tak v členských státech EU. Ale ze sta největších světových technologických firem podle tržní kapitalizace činí podíl evropských technologických společností pouze šest procent. Pro srovnání, podíl USA představuje 75 procent a společný podíl USA a Asie je 93 procent. Evropská unie tak změnou poměru sleduje i to, aby digitální život Evropy a Evropanů nebyl kontrolován třetími zeměmi bez příslušných právních předpisů.
Že se podpora zdejší startupové scény se vyplácí, dokazují i údaje zveřejněné v Google Atomico CEE Startups Report 2022. Region za poslední dva roky zaznamenal největší nárůst počtu jednorožců. Od prosince 2020 do listopadu 2022 se z 21 zvýšil na 44. Z 23 nových jich 11 bylo založeno v regionu střední Evropy. Největší zásluhu na tom mělo Polsko (devět jednorožců) a jeho herní průmysl (tři jednorožci).
A i když je zdravě konkurenční prostředí tou nejlepší platformou pro růst jejich dalších následovníků, měly by státy střední Evropy při podpoře startupů využít geografické blízkosti mezi jednotlivými národními inovačními centry. Zdůraznil to i výkonný ředitel Startup Hungary Csongor Bias, který zprávu CEE Startup Policy Report přijel do Prahy představit.
„Cesta z Budapešti do Bratislavy, Varšavy nebo Prahy trvá jen pár hodin. Neměli bychom proto uvažovat v termínech hry s nulovým součtem a soutěžit o titul regionálního Silicon Valley, ale měli bychom se snažit vytvořit mosty mezi těmito uzly a spojit síly, abychom region společně pozdvihli,“ konstatoval Csongor Bias.
