Co nového se událo ve světě startupů za poslední týden? Jaké novinky v oblasti technologií, byznysu či osobního rozvoje by vám neměly uniknout? Je tady další týdenní „žraločí” přehled toho nejdůležitějšího na startupové a pracovní scéně. 

Jestli existuje v moderním pracovním světě nějaký svatý grál, je to bezpochyby mindfulness. Tajemné slovíčko, které se dnes do češtiny už ani nepřekládá. Všichni, kdo se pohybují v mladých a progresivních odvětvích, ale tuší, že je to jakýsi předokonalý stav mysli, jenž dokáže hory přenášet a stabilizovat jehlan špicí k zemi. 

Česky tedy tzv. všímavost spočívá v umění plně prožívat přítomnost a při kontrolovaném držení emocí na uzdě si uvědomovat, co se kolem nás děje. Výsledkem má být vyšší soustředění, sebekontrola, kreativita a vůbec lepší pocit a konstruktivnější zacházení s krizovými situacemi. Jenže ani tato modla společností západního střihu se nezdá být bezchybná, vědci totiž nedávno zjistili, že tento duševní nástroj dovede v lidech prohloubit sobectví a egoismus, což může narušit tolik požadovaného týmového ducha. 

Profesor psychologie z Newyorské státní univerzity v Buffalu Michael Poulin ve svém experimentu rozdělil 366 studentů na ty, kteří jsou řekněme více individualisticky zaměření, a ty orientované na společenskou prospěšnost. Polovinu z nich pak podrobnil 15minutové mindfulness meditaci, přičemž všem dohromady pak představil projekt na pomoc bezdomovcům, na kterém mohli participovat. Ukázalo se, že meditace jaksi znásobila již dané atributy osobností. Lidé orientovaní na společnost, kteří jí prošli, byli mnohem více ochotní se projektem zabývat, kdežto zmeditovaní „individualisté” se naopak o to víc zdráhali pomoci. Tuto hypotézu pak potvrdil ještě další Poulinův experiment. 

PŘEČTĚTE SI: Chcete lepší týmovou práci, ale nesnášíte teambuilding? Zahrejte si deskovku!

ČVUT spolupracuje na novince pro vojáky

Zjištění samozřejmě neznamená, že by praktikování „všimavosti” mělo vést ke špatným koncům, varuje spíš před jejím nekritickým zbožťováním. Ostatně dnes a denně se při rozhovorech s foundery, specialisty na leadership, kouči i investory přesvědčujeme, že základním kamenem úspěchu je nastavení týmu a to, jak spolu lidí kooperují. 

Právě týmová spolupráce a možnost absolutně se spolehnout jeden na druhého je alfou i omegou třeba v armádě. Odborníci z pražského ČVUT se zapojili spolu s Univerzitou Johnse Hopkinse, Univerzitou obrany, Armádou ČR a NATO do vývoje inovativního systému sledování vitálních funkcí vojáků. Pokud na bojišti dojde ke zranění, je potřeba jednat rychle a tato technologie umožní odhadnout zdravotní stav ještě před samotným fyzickým vyšetřením.

Hardware by měl v budoucnu pravděpodobně fungovat na bázi chytré tkaniny. (Foto: ČVUT)

První prototyp systému sestává ze dvou elektrod umístěných na hrudi pod neprůstřelnou vestou, které sbírají široké spektrum informací o životních funkcích vojáků. Lepšímu třídění zraněných vojáků by do budoucna měl pomoci indikátor, který číslem od jedné do pěti určí pravděpodobnost přežití dotyčného. Zařízení může využít například i velitel jednotky - mapová aplikace mu umožní vidět jednotlivé členy, případná zranění a polohu, což usnadní operativní rozhodování v průběhu boje.  

Více se o tomto převratném systému dozvíte v článku redaktorky Anny Jurečkové, která hovořila s docentem Miroslavem Burešem z laboratoře inteligentního testování systémů na katedře počítačů ČVUT FEL.

O zajímavých technologiích se rozpovídali v aktuální epizodě podcastu SCRIPTease, jehož je StartupJobs Newsroom partnerem, Tomáš Bergl a Fero Kaduk z české pobočky amerického startupu Outreach. Ten pomáhá klientům zvýšit prodeje pomocí umělé inteligence a strojového učení, k čemuž si vypomáhá třeba i vyhodnocováním mimiky při telekonferencích. Klientům pak slibuje návratnost úvodní investice během tří měsíců. 

Pražská pobočka je pouze jednou ze čtyř na celém světě a druhou v Evropě. Zaměstnává přes 80 lidí a tento počet by se měl brzy zdvojnásobit. Více se dozvíte v článku. 

Litigace jako byznys

Neměli byste si nechat ujít ani rozhovor redaktora Davida Budaie se zakladatelem startupu Litfin. Maroš Kravec postavil svůj byznys na litigacích a dnes má na kontě zajímavé portfolio soudních sporů, ve kterých se hraje o stamiliony. Pokud jste dosud neslyšeli o tom, jak zajímavý může tento byznys mít, vše potřebné se v tomto zevrubném interview dozvíte. 

Oslnivá zář nadějné brněnské komety Kiwi začala vynechávat poté, co na její byznys dopadla plnou vahou pandemie. Vyhledávač letenek čelí v posledních měsících náporu kritiky od nespokojených a neuspokojených zákazníků, kteří si stěžují na mizernou komunikaci a proces refundace letenek za zrušené lety. Společnost nyní uvedla, že vyčlení 60 milionů korun z vlastních zdrojů, aby se po mnoha měsících čekání vyrovnala se svými zákazníky. Háček je v tom, že nedostanou peníze přímo, ale jako kredit na nákup libovolné letenky s platností na dva roky.

„Dopady pandemie na cestovní průmysl a naše zákazníky hluboce zasáhly Kiwi.com i mě. Tok refundací od aerolinek byl naprostým chaosem, a ačkoliv může být těžké zvenku porozumět situaci, ve které jsme se přes značné komplikace snažili tyto refundace vymoci, dělali jsme a stále děláme vše, co je v našich silách, abychom dostali zpět k zákazníkům, co jim náleží. Ne vždy je to ale možné,“ brání se ředitel Oliver Dlouhý.

Už dříve jsme se zmínili o tom, jak velký byznysový potenciál skýtá oblast pohřebnictví a které startupy se chopily šance tento velmi konzervativní obor modernizovat. Jedním z nich je i startup Goodbye, o němž jsme psali zde. Moderní pohřební služba nyní podle serveru Czechcrunch získává první investici - jednotky milionů korun do něj vkládá Jinej Fond podnikatelů Jiřího Hlavenky a Jana Slámy.

PŘEČTĚTE SI: Klaun na pohřbu či tetování z popelu. Funerální startupy zažívají boom, netradiční loučení lákají i Čechy

Nadupaný fond pro akademiky a mrazivá deepfake videa

V tomto týdnu se také uskutečnila řečníky a zajímavými tématy nabitá konference Webexpo a my byli jako mediální partneři u toho. Konkrétně redaktor Matyáš Vejskal, jehož zaujala trojice přednášek. V první z nich představil známý belgický expert na hyperrealistická videa a digitální video efekty Chris Umé některé ze svých povedených videoprojektů. „Kde začíná z možností dnešní technologie mrazit, jsou záběry digitálního dvojčete zpěváka Jacques Brela, prožívajícího teskný šanson Ne me quitte pas,” poznamenal Matyáš a upozornil, jak snadné podle Umého je takový podvrh vyrobit. 

V další přednášce poukázala Markéta Beníšek z londýnské marketingové agentury Digital Footprint na to, že i webové stránky mají svůj podíl na množství produkovaného CO². Představila proto nástroj pro jeho měření u webů, ale také tipy, jak toto množství snižovat. V neposlední řadě jsme se pak dozvěděli o dřevních dobách sítě Internet v Česku, respektive ČSFR, a to přímo od „otců zakladatelů”, tehdejšího ředitele sdružení CESNet Jana Gruntoráda a ředitele ČTÚ Jiřího Paterky.

Na závěr týdne se naše redaktorka Anna Jurečková zúčastnila tiskové konference Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, na které byl představen nový investiční fond i&i Biotech Fund. Ten se zaměří na investice do akademických spin-off společností, mj. v oblasti vývoje léčiv, diagnostiky a lékařských přístrojů. Na investice má připraveno více než miliardu korun. 

„Fond by měl přispět k tomu, aby transfer běžel efektivně, aby se ze zárodků nových produktů, nápadů a vynálezů nakonec staly technologie, které budou pomáhat lidem. Měl by se stát pomocnou rukou pro všechny nadějné projekty, které pomůžou zlepšit péči o pacienty a vyřešit některé závažné choroby,“ okomentoval vznik nového fondu jeho ředitel i&i Bio Jaromír Zahrádka. 

Těšíme se na vás opět příští týden, a pokud nechcete přijít o novinky ze světa startupů, byznysu a technologií, přihlašte se pod článkem k odběru našich novinek. Hezký víkend!