Svět čelí v současnosti mnoha hrozbám, na druhé straně však disponuje technologiemi i odborníky, kteří by se jim mohli zdárně postavit. Takový byl ústřední motiv konference Coding4Good, která se uskutečnila v úterý v Olomouci a jíž je StartupJobs Newsroom mediálním partnerem.
„Proč je potřeba svět zlepšovat? Téměř čtvrtině světových savců hrozí v současnosti vymření, amazonské deštné pralesy vypouštějí kvůli kácení více oxidu uhličitého, než jsou schopny absorbovat, 690 milionů lidí trpí podvýživou,” otevřel diskusi Michal Valta, zakladatel mezinárodní technologické platformy ViaGood.
Pomocí ViaGood je možné pomáhat, kde je potřeba. Na snímku zakladatel Michal Valta
Tu založil v americkém Silicon Valley právě za účelem ochrany přírody a pomoci ohroženým zvířatům či lidem v nouzi. „Z pohledu vývojářů je řešením propojit obrovské množství lidí. Zhruba čtyři miliardy populace jsou dnes nějak připojeny na sociálních sítích, nějak iteragují prostřednictvím internetu, z toho 99 procent za tímto účelem používá mobil, a tam trávíme v průměru tři hodiny 18 minut,” poznamenal.
Ve své platformě, jejíž vývojový tým sídlí od počátku v Olomouci, se toho rozhodli využít. Každý uživatel si vybere, v jaké ze zmíněných oblastí (ochrana přírody, ohrožených druhů či pomoc lidem v nouzi) se chce angažovat. Aplikace ho informuje, co se v dané problematice odehrává a přidá tipy, jak může každý jednotlivec pomoci. Jádro nicméně spočívá v tzv. projektech, což jsou nejrůznější aktivity jako třeba sázení stromů, rozvoz jídla seniorům a podobně. Lidé je mohou podpořit finančně, nebo se na nich fyzicky podílet.
Od spuštění prototypu v roce 2018 společnost nasbírala investice ve výši téměř dvou milionů dolarů a jejich tým se rozrostl z osmi na 17 lidí.
Co studovat? Cokoli
Akademickou sféru na konferenci reprezentoval profesor Vít Voženílek, zakladatel Katedry geoinformatiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ve své přednášce se zabýval mimo jiné otázkou, co by měl člověk studovat, aby přispěl k trvale udržitelným změnám. „Cokoli,” odpověděl lakonicky. “Jsem přesvědčen, že cokoli se dá studovat a svými znalostmi a dovednostmi přispěk k trvale udržitelné změně.”
Dále popsal, jak může v tomto ohledu přispět právě geoinformatika, tedy oblast, v níž se zpracovávají a vyhodnocují data o jakémkoli prostoru, v němž se „něco řeší”. Může mít využití například v záchranném systému, zemědělství, dopravě a podobně. Sběr dat pro tyto účely probíhá za pomoci družic, letadel, dronů či senzorových sítí. Následně mohou posloužit třeba při zjišťování, jak se mění koryto řeky po povodni, nebo které dopravní trasy jsou přetížené. Vrcholem této disciplíny je pak digitální kartografie, v níž vznikají vysoce specializované mapy.
Zleva: Luděk Roleček, Michal Valta, Vít Voženílek a Adéla Bártová
Svůj příběh mladého vývojáře a zakladatele popsal David Stančík, jenž stojí za aplikací Daruju krev. Jejím prostřednictvím se snaží zpopularizovat dárcovství krve, a to zejména u mladé generace. „V Česku chybí přes sto tisíc dárců, často i vinou špatné komunikace k mladým lidem,” vysvětlil.
Více jsme o jeho aplikaci psali zde: „Nemohl jsem darovat, tak jsem chtěl přispět jinak.” 19letý David Stančík o aplikaci, která má přilákat dárce krve
Více žen v IT!
Lektor z organizace Czechitas Luděk Roleček prozradil, proč je důležité zvýšit zastoupení žen v IT. „Ženy do IT chtějí. My je tam chceme dostat a vy nám s tím můžete pomoci,” vyzval publikum. „Česká republika je pro zaměstnavatele jedním z nejhorších míst v Evropě, když hledáte nějakého pracoovníka na IT pozici. Chybí tisíce pracovníků a jedním ze způsobů, jakým to můžeme řešit, je, že využijeme dosud nevyužité zdroje. A jedním z nich jsou ženy,” řekl.
Na odborných IT pozicích pracují podle něj v 90 procentech muži, což řadí Česko na poslední místo v Evropském žebříčku v poměru žen mezi ICT specialisty.
Adéla Bártová přednášela o tom, jaké jsou nové možnosti v oblasti medicíny
Poslední z přednášek se ujala Adéla Bártová z CzechInvestu, která působí od roku 2014 v oblasti biochemie a biotechnologie. Ve své řeči se zaměřila na to, jak může umělá inteligence pomoci zachraňovat životy. Podle ní se zvyšuje objem pacientů i dat a dříve používané nástroje už dnes nestačí. V některých oblastech by proto mohla přijít na řadu právě umělá inteligence (AI). Zejména tam, kde dovede lépe číst data než samotný lékař. Jako příklad uvedla tuzemskou společnost Iterait, která „nahrazuje lékaře na místě, kde může nedopatřením udělat chybu, například při transplantacích umí lépe najít místa a rovnou lékaři říká, kam se zaměřit”.
AI by podle ní mohla přispět i v oblasti predikce chorob, dobře si už nyní počíná u různých virtuálních lékařů, kdy se zpětně učí podle dotazů pacientů, a těm na dálku kvalifikovaně radí. Na závěr zhodnotila, že medicína bude v budoucnu víc individualizovaná a umožní řadu problémů rozeznat dopředu a řešit je dříve, než nastanou.
Foto: Coding4Good
