Nedokončené školy, neperspektivní obory i vyhazovy z předchozích zaměstnání. Pokud by se lidé s touto minulostí přihlásili do výběrového řízení, personalisté by nejspíše nechápavě kroutili hlavou. A kdo ví, jestli by dostali šanci! Oni se místo toho vrhli do vlastního podnikání a slavili světový úspěch – v technologiích, ve filmu, v módě, nábytkářství i jiných oborech. Newsroom StartupJobs připomíná nejen notoricky známé příběhy technologických vizionářů ze 70. let, ale „zabrousí“ i do životopisů méně známých podnikatelů, a to i z Česka.
Příběh Steva Jobse, bosého podivína, který se nerad myl, meditoval nebo tančil pod vlivem halucinogenů a na univerzitu se „vykašlal“ hned po prvním semestru, je celosvětově známý díky několika filmům i knihám. Tento veleúspěšný a nedávno zesnulý technologický vizionář nebyl jediným, kdo formálnímu vzdělání příliš pozornosti nevěnoval, a přesto vydělal miliardy.
Stačí trocha internetového hledání a vypadnou vám rozsáhlé seznamy úspěšných podnikatelů, kteří vybudovali miliardové firmy, ale mluví se o nich jako neúspěšných studentech. Na univerzitu prostě kvůli podnikání neměli čas a náladu. Mezi nejznámější patří třeba zakladatel Microsoftu Bill Gates, šéf Facebooku Mark Zuckerberg nebo spoluzakladatel softwarového gignatu Oracle Larry Ellison. Všichni tito muži zanechali studia a stali se nejbohatšími lidmi světa. Školy přitom mohli v pohodě dostudovat, třeba Bill Gates pocházel z poměrně bohaté rodiny, takže si mohl klidně dovolit i proslulý Harvard.
Klášterní škola i vyhazov z práce
A nemusí jít jen o lidi z IT nebo internetových firem. Henry Ford, který se vyučil zámečníkem a o studium na univerzitě se ani nepokusil, se stal průkopníkem automobilového průmyslu a jedním z nejbohatších lidí vůbec. Walt Disney odešel ze střední školy v 16 letech a později ho dokonce vyhodili z práce, protože jako kreslíř prý neměl dostatek kreativity. A pak založil veleúspěšné filmové studio.
Ingvar Kamprad, zakladatel švédské nábytkářské firmy IKEA, střední školu také nedokončil. A francouzská módní magnátka Coco Chanel má za sebou zase jen pár let studia na klášterní škole. Nejdelší seznam velikánů „bez vzdělání“ čítá 55 položek!
Příklady ostatně máme i v Česku. Zakladatel Seznamu a třináctý nejbohatší Čech Ivo Lukačovič studoval pražské ČVUT přes sedm let a nakonec ho stejně nedokončil. Místo toho sám naprogramoval jednoduchý katalogový vyhledávač webových stránek, který v oblasti vyhledávání svádí na tuzemské půdě vyrovnaný boj s globálním gigantem Google.
A Martin Vohánka, jenž vystudoval jen střední kolu, uspěl v dopravním byznysu. Pod značkou Eurowag prodává kamionům palivo a další služby a jeho jmění Forbes odhadl na 5,6 miliardy korun.
Bill Gates v nedávném rozhovoru pro firmu Village Global hovořil o začátcích svého podnikání a startupech.
Budoucí miliardáři obvykle pilně studují
Podobné příběhy, ač působí senzačně a mohou naznačovat, že univerzitní studium je k ničemu, jsou ve skutečnosti spíše výjimkami. Většina úspěšných podnikatelů či manažerů vysokoškolský titul má, stačí ostatně nahlédnout do žebříčku nejbohatších Čechů, který sestavuje Forbes. Univerzitní titul nemá jen zlomek z nich. Studium v současné době má navíc oproti univerzitám z 90. let nebo dokonce z minulého režimu výhody – kromě příležitostí podívat se do zahraničí nabízí mnohé z nich podnikatelské inkubátory, komunity nebo užitečné podnikatelské kurzy.
I rozsáhlá analýza společnosti GoCompare, která zkoumala vzdělání dolarových miliardářů, došla k závěru, že úspěšní lidé – mnohem častěji než ti běžní – míří na univerzitu a také ji s větší pravděpodobností dokončí. V žebříčku TOP100 světových miliardářů od Forbesu má vysokoškolský titul 76 procent z nich, z toho magistra má 23 procent a doktorát 6 procent z nich. Nejčastěji vystudovali obory související s ekonomií nebo technikou, humanitní vědy jsou spíše ojedinělé.
Obraz podnikatelů, kteří spoléhají výhradně na vlastní moudrost a důvtip, tak v tomto ohledu působí spíše jako atraktivní mediální zkratka, která s realitou nemá příliš mnoho společného.
Kurz péče o pleť a miliardový zisk
Vedle neúspěšných studentů můžeme narazit i na řadu úspěšných byznysmenů, kteří sice pilně studovali, ale obory příliš neodpovídají jejich profesi.
Walter Driver není širší veřejnosti známý, nicméně spoluzaložil a vede americkou zábavní firmu Scopely, vyvíjející mobilní hry. Tato společnost za osm let existence vydělala přes miliardu dolarů a udává směr mobilního vývojářství. Možná proto byste u takto úspěšného herního byznysmena, kterého prestižní Goldman Sachs zařadili mezi stovku nejvíce fascinujících podnikatelů, čekali odpovídající vzdělání, možná někde v oblasti IT nebo byznysu. Walter Driver ve skutečnosti na univerzitě vystudoval tvůrčí psaní.
Také multimilionářka Jane Wurwand, která v roce 1986 založila kosmetickou značku Dermalogica, nestudovala obchod ani nic podobného. Když z Anglie přišla do Spojených států, byla „vyzbrojena“ pouze certifikátem z obyčejného kurzu péče o pleť. Dnes se její kosmetické produkty prodávají v 80 zemích včetně Česka a v roce 2015 firmu koupil nadnárodní potravinářsko-drogistický gigant Univeler.
Když biolog začne stavět byty
A pár příkladů je možné najít i v Česku. Třeba miliardář a bytový developer Evžen Korec, který založil a vlastní filmu Ekospol s ročním ziskem 220 milionů korun, vystudoval na Karlově univerzitě molekulární biologii. Podnikatelka a majitelka luxusních butiků Carollinum Tamara Kotvalová zase vystudovala pedagogiku a Jana Moravová, ředitelka prodejce zahradní techniky Mountfield, má za sebou „jen“ gymnázium a jeden rok studia psychoterapeutické a koučovací systemiky. A pak z toho personalisté nemají mít zamotanou hlavu.
Zakončeme proto tuto výpravu po více či méně povedených CV nadsázkou, a to konkrétně citátem jednoho amerického básníka a diplomata. James Russell Lowell (1819-1891) prohlásil: „Není divu, že je na univerzitách tolik moudrosti – každý jí s sebou něco přinese, a žádnou si neodnese.“
Autor: David Budai
Foto: Facebook Disney, B. Gatese, reprofoto YouTube: Univeler, přednáška I. Lukačoviče, Eurowag