Tekuté mýdlo je dnes běžnou součástí moderních domácností, ze začátku šlo ale o docela luxusní doplněk v drahých hotelech, který manažeři vozili rodinám ze služebních cest jako kuriozitu. Podobný příběh může mít vynález umělého masa, které je zatím pro běžné lidi poměrně drahé, ale brzy může zcela „překopat“ všední jídelníček většiny populace. Připravme se na svět, ve kterém se maso vyrábí z hrachu, nebo roste v laboratorní zkumavce.
Mezi investory se šušká, že jde o nový investiční trend. Ať už se tomu říká falešné nebo umělé maso, vegeburgery, masové náhražky nebo úplně jinak, faktem je, že americká společnost Beyond Meat letos v květnu přesně po deseti letech existence vstoupila na burzu. Do akcií investovali třeba Bill Gates nebo herec Leonardo DiCaprio a během jednoho dne se jejich hodnota z původních 25 dolarů vyšvihla o 163 procent na 65 dolarů.
V červenci už se akcie firmy obchodovaly za 239 dolarů a přes mírné turbulence a pokles v uplynulých dnech se očekává, že i další emise bude velmi úspěšná. Okolnosti tomu nahrávají, burgery s umělým masem Beyond Meat začal v některých zemích nabízet řetězec Burger King, a i přes vyšší cenu jde mezi zákazníky o jednu z nejoblíbenějších variant. Maso už se prodává ve více než 35 tisících obchodech, bistrech nebo hotelech a nedávno se objevilo i v nabídce českých internetových supermarketů Rohlík a Košík nebo v bistrech Forky’s.
Hodnota firmy dávno překonala miliardu dolarů a její tržby raketově rostou, momentálně za druhé čtvrtletí činily 67 miliard dolarů. A přestože je firma doposud ve ztrátě, ukazuje se, že nezadržitelně přichází doba, která změní způsob, jakým svět konzumuje maso.
Mate vzhledem i chutí
Náhražky masa, jako jsou sója nebo tofu, existují už dlouho. Jejich potíž je ovšem v tom, že rozhodně nevypadají jako skutečné maso a lidem, pokud už se pro něj rozhodnou, často nechutnají. Až v posledních třech letech se objevily produkty, které dokážou mást vzhledem i chutí, a právě to představuje zásadní posun.
Když nově vyvinuté umělé maso vložíte do housky, přidáte salát a omáčku, mnoho lidí si ani neuvědomí, že nejí skutečné maso z poraženého zvířete. A přestože je vyrobeno z luštěnin, má téměř stejnou výživovou hodnotu jako klasické hovězí maso i podobný obsah bílkovin a dalších složek. Produkt tak nově necílí pouze na vegetariány nebo vegany, ale také na běžné konzumenty, což je klíčová změna, která násobí okruh potenciální zájemců.
Maso vyrobené z rostlin a připravené jako hamburger nelze chuťově téměř odlišit od běžného hovězího.
Proč se vlastně o umělém mase tolik mluví? Důvod je jednoduchý: spotřeba masa v posledních desetiletích výrazně roste, zvláště s tím, jak se ekonomicky rozvíjejí a bohatnou chudší země. Je nutné chovat stále více hospodářských zvířat a pěstovat pro ně krmivo, což je neekologické.
Podle OSN masová produkce zabírá přes polovinu veškeré zemědělské půdy, a aby bylo půdy více, pokračuje se v ničení pralesů. Při produkci masa navíc vzniká až 15 procent globálních emisí skleníkových plynů. S dalším růstem populace je proto téměř jisté, že způsob produkce masa se bude muset změnit, protože současný stav je neudržitelný.
Do vývoje umělého masa v současné době investují nejen obří potravinářští výrobci, ale vznikají i úplně nové firmy, které se na přehlídkách technologických veletrhů předhánějí v tom, jak dokonalou náhražku masa vytvoří. A investoři do nich „nalévají“ miliardy.
Zatím dominuje výroba z rostlin
V současné době existují v podstatě dva hlavní přístupy, jak umělé maso produkovat. Levnější a aktuálně již běžně prodávané maso je náhražkou z rostlin. Například již zmíněná firma Beyond Meat ho vyrábí hlavně z hrachového proteinu, druhá nejznámější firma v tomto odvětví, Impossible Foods, pak využívá sójový a bramborový protein. Ceny jsou zatím vyšší než u běžného masa, třeba v Česku vyjde kilo na zhruba dvojnásobek hovězího masa v bio kvalitě, na západě Evropy a v USA je cena oproti Česku asi o třetinu až polovinu nižší.
Technologicky a finančně mnohem náročnější je (zatím) umělé pěstování masa v laboratořích, protože jde o výrobu přímo z buněk, kdy maso v podstatě roste. A přestože vývoj běží už roky, cena se stále nedostala na únosnou úroveň. Ještě nedávno se náklady na výrobu jednoho plátku burgeru pohybovaly na úrovní 10 tisíc dolarů, momentálně poklesly na desetinu. Laboratorně vypěstované maso by se na trhu mohlo objevit už v příštím roce a očekává se cena kolem 50 až 100 dolarů za burger.
Za branami Impossible Foods: Jak vzniká umělý burger? (zdroj: firemní YouTube kanál)
Výroba nestíhá pokrývat poptávku
Cena by v obou případech, jak je u nových technologií běžné, měla klesat s dalším masovým rozšiřováním. Třeba komerčně úspěšnější Beyond Meat (oproti Impossible Foods) v současné době nestíhá „odbavovat“ zakázky a rychle buduje nové výrobní závody.
Zájem obecně v tuto chvíli výrazně převyšuje nabídku, a to i přes to, že cena klesá jen velmi pomalu. Jen v USA vzrostl prodej těchto výrobků o 20 procent, uvádí agentura Nielsen, a v současnosti jde o nejrychleji rostoucí odvětví potravinářského průmyslu.
Mírné zemětřesení zažívá i trh zemědělských komodit, kde se dostává do popředí hrášek. Tato dříve neatraktivní luštěnina, kterou farmáři využívali spíše na střídání v rámci osevního postupu, se začíná pěstovat více a cíleně. Jen v USA a Kanadě pěstitelé letos osejí až o pětinu více polí, píše v červencové analýze Patria Finance. A přestože ceny za hrášek nejsou zatím tak transparentní jako třeba u kukuřice a akcie hrachových producentů nevydělávají tolik jako akcie producentů umělého masa, hovoří analytici o hrášku jako o „žhavé komoditě“.
Další vývoj ovlivní hlavně cena
Počet firem, které se soustředí na produkci umělého masa, ve světě roste, takže bude chvíli trvat, než se trh ustálí. Toto odvětví je ve svém počátku a zatím není jasné, jak do vývoje promluví maso uměle „pěstované“ v laboratořích, které by se mohlo výrazněji objevit v nejbližších letech.
Zcela klíčové také bude, nakolik poklesne nyní stále velmi vysoká cena a také jak se bude produkt marketingově prezentovat – zda jako jídlo pro vegany, ekologické maso pro všechny, nebo třeba jako luxusní produkt pro bohaté. A v neposlední řadě nelze podcenit ani to, jak firmy zvládnou svůj růst. Ostatně nejen problémy automobilky Tesla ukazují, že ani mediálně či veřejností opěvané revoluční novinky to s rozšiřováním mezi běžné lidi nemají vždy snadné.
Výroba umělého masa je v podstatě samostatná věda, postupy výroby si firmy pečlivě střeží.
Zajímavá fakta:
- První hovězí burger s umělým masem z laboratoře byl vytvořen už v roce 2013, obsahoval 20 tisíc vláken a vážil 450 gramů. Cena vývoje činila 1,2 milionu dolarů. Od té doby cena poklesla více než tisícinásobně.
- V USA maso v laboratoři „pěstuje“ hned několik firem, například Memphis Meats, Just nebo Finless Foods. Jejich výzkum často sponzorují tradiční velkoproducenti masa, momentálně se pracuje třeba na vytvoření skutečné svalové tkáně (současné podoba odpovídá spíše mletému masu).
- Výroba masa z rostlin vyžaduje výrazně méně zdrojů. Například studie University of Michigan ukázala, že výroba masa Beyond Meat spotřebuje o 99 procent méně vody, o 93 procent méně zemědělské půdy a spotřebuje o 46 procent méně energie. Nutno ovšem dodat, že v Evropě nemá firma výrobní haly, takže se produkt přepravuje z USA lodí, což za sebou nechává také určitou emisní stopu.
- Do firem Beyond Meat a Impossible Foods, produkující rostlinné maso, vložily peníze významné investiční fondy (Google Ventures, Khosla Ventures, Viking Global Investors) i známé osobnosti v čele s Billem Gatesem. Do firmy Mosa Meat, která maso „pěstuje“, zase investoval třeba spoluzakladatel Google Sergey Brin.
- V Česku je přibližně 1,5-2 procenta vegetariánů, v USA 5-8 procent, v Británii 7 procent a v Německu 10 procent. Veganů je pak v průměru pětkrát až desetkrát méně, jde ale jen o hrubé odhady.
Autor: David Budai
Foto: Beyond Meat
