Optimalizovat provoz obnovitelných zdrojů energie v lokálních a komunitních energetických sítích. To je cíl projektu vědců z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, který získal podporu z fondů Evropské unie.
Když už před více než rokem ruská vojska zaútočila na Ukrajinu, život v zemi se radikálně změnil. Muži se vypravili na obranu vlasti, ženy s dětmi hledaly bezpečí, vědci a vědkyně možnosti jak pokračovat dál. Řada z nich ze země odešla. A právě na jejich podporu Evropská unie v roce 2022 vyhlásila specializovaný program stipendií MSCA4Ukraine. Má umožnit vysídleným výzkumníkům z Ukrajiny pokračovat v jejich bádání i na nových pracovištích v zahraničí.
Zájem o něj byl obrovský. Dorazilo do něj více než 400 žádostí z 28 států. Nejvíce jich poslaly instituce z Německa následované Českou republikou. Většina jich ze zřejmých důvodů přišla od žen (71 procent). Přihlášky hodnotilo téměř 400 nezávislých recenzentů z více než 25 států napříč celou řadou oborů.
Podporu získalo celkem 124 výzkumníků z 21 hostitelských zemí. Sedmnáct z nich se výzkumu aktuálně věnuje v Česku a s jedinou výjimkou jsou všechny postdoktorské. Cílem programu stipendií financovaných v rámci programu Marie Skłodowska-Curie Actions je, aby v 21 hostitelských zemích mohli v bádání pokračovat i nadále. Zároveň by podpora měla umožnit zachovat jejich propojení s výzkumnými a inovačními komunitami na Ukrajině.
PŘEČTĚTE SI: Válce navzdory. Ukrajinské startupy i přes těžké podmínky chtějí dostát své pověsti regionální štiky
Obnovitelné zdroje i alkalické elektrolyzéry
Podpořené pole zájmů ukrajinských výzkumníků v českém akademickém prostředí je poměrně široké. Olena Rubaněnko s Milanem Bělíkem z Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni například získali podporu na projekt Obnovitelné zdroje energie a digitální dvojče. Jeho cílem je optimalizace provozu obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních systémů, v lokálních a komunitních energetických sítích.
Ale nejen to, výzkumníci chtějí aplikovat obnovitelné zdroje do sítí provozovaných v nouzovém režimu s ohledem na stabilizaci poměrů v jednotlivých uzlech. Počítají rovněž s modelováním parametrů, vlastností a činnosti zejména fotovoltaických systémů s ohledem na vytváření digital twin.
Z oblasti fyziky je i další podpořený postdoktorandský projekt. Zaměřuje se na řídící metody feroelektrické samosestavy a společně se svými ukrajinskými kolegy na něm pracují vědci z Technické univerzity v Liberci. Na severočeské technické vysoké škole podporu získal i projekt Mikrostrukturní evoluce a atmosférická oxidace nanokrystalických filmů jako způsob vytváření funkčních struktur.
Nejvíc ukrajinských vědců podpořených z programu MSCA4Ukraine pracuje na Masarykově univerzitě v Brně a bádá v oblasti přírodních věd. Díky stipendiím tak i nadále budou moci pracovat na výzkumu adaptérového proteinu Ruk/CIN85 jako potenciálního molekulárního markeru u lidského osteosarkomu, strukturní charakterizaci fágového sestavení a balení genomu v bakteriálních buňkách nebo na nových sloučeninách podobných cytokininu a moci tak popsat signalizaci a mechanismus účinku u olejnatých semen Arabidopsis a Brassicaceae.
Zastoupení ale mají i další obory a vědecká pracoviště. Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze postdoktorandka z Ukrajinské národní akademie věd v Kyjevě Anastasiia Hubina pod vedením profesora Karla Bouzka z Ústavu anorganické technologie rozkrývá vývoj aniontových výměnných membrán pro alkalické elektrolyzéry produkující vodík, doktorandka z Charkovské univerzity Anna Heleveria se pak pod vedením Dr. Petra Kovaříčka z Ústavu organické chemie zaměřuje na N-heterocykly ve dvou rozměrech a zda je propojit nebo vytvořit.
Opomenuty nezůstaly ale ani společenské vědy. I když aktuálně na Ukrajině řinčí zbraně, tak v rámci Akademie věd ČR mohou ukrajinští badatelé stále zkoumat výjimečnost v ukrajinském filozofickém a politickém myšlení v 19. a na počátku 20. století.
Dva roky a 25 milionů eur
Délka stipendií udělených v rámci programu MSCA4Ukraine se pohybuje od osmi měsíců do dvou let, přičemž většině žadatelů byla udělena dvouletá stipendia. Projekt, na který bylo vyčleněno 25 milionů eur z rámcového programu EU pro vědu a výzkum Horizon Europe, bude zahájen k 1. dubnu 2023 a potrvá 24 měsíců.
Evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel v souvislosti s jeho spouštěním uvedla, že iniciativa MSCA4Ukraine je důkazem solidarity EU s ukrajinským lidem. „Jsme hrdí na to, že 124 vědců bude moci pokračovat ve své výzkumné práci a bude mít přístup ke školení, dovednostem a příležitostem k rozvoji kariéry. Doufáme, že budou moci přispět k rekonstrukci své domovské země, jakmile válka skončí,“ konstatovala Gabriel.
