V ideálním světe by se z nich stali miliardáři, které by redaktoři Forbesu uháněli kvůli rozhovorům. Životní cesty jsou ale nevyzpytatelné a mnozí vynálezci, jejichž objevy dobyly svět nebo položily základy masově rozšířeným technologiím, zemřeli chudí a v zapomnění. Případně ještě stále žijí, ale miliardy na účtu rozhodně nemají. Důvody, proč tomu tak je, se různí. A my se na ně v následujícím textu podíváme.

Psal se rok 1886 a v americkém městě Atlanta lékárník a farmaceut John Pemberton hledal nový způsob, jak si vyrobit analgetikum pro utlumení svých bolestí na hrudi, které mu přetrvávaly po starším zranění. Namíchal tekutinu, jež kromě dalších přísad obsahovala zejména listy jihoamerické koky a jádra ořechů kolovníku (koly). Jak přesně k receptuře došel, nebylo nikdy úplně odhaleno, ale velkou roli v tom – podobně jako u mnoha převratných vynálezů – hrála náhoda.

Nápoj zpočátku prodával v podobě neředěného sirupu jako povzbuzující látku a lék na nevolnost nebo bolesti. Později Pemberton začal sirup míchat s bublinkovou vodou a prodávat jako osvěžující nápoj. Jeho účetní v lékárně Frank Robinson nápoj pojmenoval Coca-Cola a ve volném čase navrhl i logo, které se v podstatě dodnes nezměnilo.

Na Coca-Cole zbohatli jiní

Přestože tento nápoj během několika desítek let dobyl svět a jde o jednu z nejznámějších značek vůbec, nebyl to Pemberton, kdo ho dovedl ke slávě. Starosti mu v té době dělaly hlavně velké dluhy, takže na hledání investorů a rozvoj obchodu neměl příliš čas. Navíc v prvním roce na propagaci vynaložil více peněz, než kolik vydělal na prodeji, což jeho situaci ještě zhoršilo. Kvůli finanční situaci proto začal hledat kupce, který by mu za jeho recepturu zaplatil dostatek peněz. Chtěl sice část práv přenechat svému synovi, ale ten preferoval rychlé peníze, takže Pemberton nakonec v roce 1888 prodal kompletní recepturu za 1750 dolarů. Při přepočtu na dnešní peníze by to bylo asi 47 tisíc dolarů.

Masivní kampaň v následujících letech pomohla dostat nápoj mezi běžné konzumenty a Američanům zachutnal. Rychle začaly vznikat výrobny v dalších městech a během 20 let už se nápoj prodával ve 40 zemích. Během 2. světové války se z Coca-Coly stal symbol amerického vlastenectví a nápoj proslul prakticky všude tam, kde se objevili američtí vojáci. Dnes má značka Coca-Cola hodnotu 63 miliard dolarů, zatímco jeho tvůrce zemřel nemocný a předlužený.

Život píše různé příběhy. I lepicí papírky mají ten svůj. (Silver a Fry)

Tesla a další „smutné“ příběhy

Podobně jako John Pemberton dopadlo mnoho dalších vynálezců. Vymysleli revoluční věc či technologii, která se masově rozšířila, ale sami z toho prakticky nic neměli a často umřeli v chudobě. Typickým příkladem je třeba Nikola Tesla, který byl vynikajícím vynálezcem, ale neměl výraznější podnikatelské ambice a navíc se kvůli svým projektům často zadlužoval. Takže jeho práce sice daly základ moderní elektrotechnice, ale zemřel bez peněz a v ústraní.

Podívejme se i na další více či méně známé příběhy úspěšných vynálezců, kteří na svých objevech nezbohatli:

Dan Bricklin: Tabulkový procesor

Tabulkové programy typu Excel nebo Calc jsou dnes naistalovány prakticky v každém počítači a lidé se s nimi naučili velmi rychle pracovat. Nejznámější je samozřejmě Excel od Microsoftu, ale první tabulkový procesor nazvaný VisiCalc vznikl už v roce 1979 a vyvinul ho Dan Bricklin spolu se spolupracovníkem Bobem Franksotonem. Bohužel je nenapadlo si tuto myšlenku patentovat. A co bylo potom, už víme. I když z toho nakonec Bricnlin ani jeho kolega neměli prakticky žádné peníze, nebyli z toho nikdy smutní. Spokojili se s tím, že jejich technologie pozitivně přispěla světu.

Nick Holonyak: LED světlo

Už v roce 1962 vynalezl Nick Holonyak první funkční a prakticky využitelné LED Svítidlo a už v té době předvídal, že jednoho dne nahradí slavnou Edisonovu žárovku. A měl pravdu, LEDky jsou dnes všude kolem nás. Někteří jeho přátelé říkají, že by měl dostal Nobelovu cenu, dnes 91letý vědec ale podobné řeči pokorně a skromně odmítá a i ve svém věku se stále věnuje hlavně výzkumu a studentům. Holonyak je jedním z těch vědců, kteří jsou dopředu hnáni pokrokem, nikoliv penězi, takže přestože drží mnoho patentů, nedostává peníze z každé prodané žárovky a neužívá si miliardy na účtu.

Tim Berners-Lee: Web

Kdyby v 80. letech výzkumník Tim Berners-Lee nevymyslel metodu pro sdílení hypertextových dokumentů přes internet, možná byste dnes tento článek nečetli. Technologii World Wide Web si ale tento muž nepatentoval, a naopak ji uvolnil pro všechny. Dnes říká, že právě díky tomuto rozhodnutí se jeho vynález masově rozšířil.

Edwin Armstrong: FM rádio

Je mu připisován vynález základů technologie moderního FM rádia, přesto se mu jej nikdy nepodařilo dostatečně patentově ošetřit. Částečně za to mohla i válka, kdy to s vymahatelností patentových předpisů bylo občas docela složité, ale také skutečnost, že zavedení rozhlasoví vysílatelé nechtěli měnit zavedené (byť problematické) technologie. Musel proto sám sestrojit velmi drahý prototyp a navíc se zadlužil finančně náročnými patentovými spory. Nakonec si kvůli nemoci a v zoufalství vzal život.

Daisuke Inoue: Karaoke přístroje

Japonský obchodník Daisuke Inoue si přivydělával coby bubeník v kapele, která hrála po barech jako doprovod návštěvníků, kteří chtěli sami zpívat. Jednou kvůli práci nemohl vystupovat, proto svůj bubnový doprovod nahrál na magnetofonovou pásku. Později tuto myšlenku zdokonalil a vytvořil několik prototypů přístrojů pro karaoke (měly v sobě hudební doprovod), které pronajímal. Psal se rok 1971 a Inoue si svůj vynález nepatentoval.

Alexej Pažitnov: Tetris

Legendární hru Tetris naprogramoval spolu se svými kolegy ruský počítačový inženýr Alexej Pažitnov. Pracoval tehdy ve výpočetním středisku sovětské armády a jako zaměstnanec za to nedostával žádné odměny nebo podíly ze zisku. To se změnilo až poté, co se v 90. letech odstěhoval do USA a založil si firmu, která začala vymýšlet nové hry. Z Tetrisu, který zná dnes celý svět, ale v podstatě nic nemá.

Spencer Silver a Art Fry: Lepicí papírky

Takzvané post-it notes, tedy lepicí papírky na poznámky, se prodávají v miliardách po celém světě a najdeme je v každém papírnictví, ale jejich vynálezci na tom miliardy nikdy nevydělali. Nemají se špatně, jak sami říkají, ale obrovské bohatství to zdaleka není, protože byli pouhými zaměstnanci firmy 3M. Ta papírky exkluzivně vyráběla až do 90. let, kdy vypršely patenty.

Johannes Gutenberg: Knihtisk

Gutenberg dal lidstvu technologii, která umožnila tisknout knihy, plakáty i noviny a v podstatě proměnila dějiny písemnictví i novinařiny. Bohužel se mu za jeho života nepodařilo tuto technologii proměnit v životaschopné podnikání. Sice tiskl úspěšnou Bibli a později také církevní odpustky, ale nikdy se nedostal z obrovských dluhů. Gutenberg zemřel chudý a za nevyjasněných okolností v roce 1468.

Byl revoluční, ale knihtisk nedokázal zpeněžit (Gutenberg).

Když vynálezy „pohřbí“ své tvůrce

Někteří vynálezci převratných věcí či objevů měli ještě méně štěstí, protože jejich vynálezy je přímo zabily. Připomeňme si několik osobností, které se bohužel nedožily masového rozšíření svých myšlenek:

Otto Lilienthal (1848-1896) – Tento muž byl konstruktérem a průkopníkem v letectví. Za svůj život postavil celkem 18 kluzáků, které byly na rozdíl od jeho předchůdců plně ovladatelné, a podnikl přes 2000 zkušebních letů. Poslední let mu byl osudný a zemřel při zřícení. Svými vynálezy inspiroval slavné bratry Wrightovy, kteří jeho myšlenky dotáhli mnohem dále.
Thomas Andrews (1873-1912) – Tento fenomenální konstruktér navrhl Titanic, ve své době zdaleka největší loď světa. Zemřel na palubě při první a poslední plavbě, když předtím pomáhal cestujícím hledat záchranné vesty a cestu do záchranných člunů.
Louis Slotin (1910-1946) a další vědci – V roce 1946 bylo zabito osm vědců, kteří se zabývali vývojem jaderných zbraní v utajených amerických laboratořích v Novém Mexiku. Při experimentech nedopatřením spustili štěpnou reakci a všichni byli silně ozářeni radiací. Zemřeli během několika dnů na akutní radiační syndrom.
William Bullock (1813-1867) – Tento americký vynálezce výrazně zdokonalil tiskařské stroje pro masový tisk a v podstatě vytvořil první moderní rotační tiskárnu, na které se dodnes tisknou třeba noviny. Zemřel na infekci poté, co mu stroj rozdrtil nohy a lékaři se mu je snažili amputovat.

V archivech se dají dohledat i další experimentátoři a vynálezci, kteří zkoušeli možné i nemožné věci a také byli svými vynálezy zabiti. Většinou šlo ale o slepé vývojové větve, takže jejich vynálezy se masově nerozšířily. Jde třeba o raketově poháněné auto, létající auto nebo vlak s leteckým motorem.

Foto: Pixabay