Startup ezConvey začal tvořit aplikaci na online podepisování dokumentů čistě na základě intuice. Teď je Podpisovna čtvrt roku v provozu – s nově přihlášenou ochrannou známkou – a zájem o online podepisování roste. Ale pomalu, říká Pavel Šembera.
ezConvey založili Michal Bočan s Pavlem Šemberou v roce 2019 s myšlenkou, že přece není dlouhodobě možné, aby neomezená anonymita na internetu donekonečna blokovala rozvoj důvěryhodných služeb.
Samozřejmě, nejsou žádnými průkopníky v ověřování identity uživatelů a návazných služeb jako třeba online podepisování dokumentů. Ale v těchto oblastech panuje zmatek – a zakladatelé startupu ezConvey to považují za příležitost. Rozhodli se, že do toho zmatku přinesou relativně jednoduché a snadno použitelné řešení.
Problém ale je, že na internetu panuje přesvědčení, že spolehlivá identifikace uživatelů je neřešitelný problém a k online podepisování dokumentů že je potřeba doktorát z počítačových věd. Jinými slovy, že žádné jednoduché a použitelné řešení neexistuje. A že a ani nemá smysl ho hledat.
Prostě jenom rozhraní, ale (jednou bude) zatraceně potřebné
Služba, na níž se zakladatelé ezConvey rozhodli postavit svůj byznys, se jmenuje ID brána. Řeší problém, že existuje několik způsobů, jak může uživatel internetu ověřit svou identitu – a je tedy potřeba platforma, na níž bude možné nabízet služby uživatelům bez ohledu na to, jakou identitu používají. Jednou takovou identitou je elektronická občanka, druhou Bankovní identita (BankID) a třetí mojeID, provozované sdružením CZ.NIC. V dohledné době přibude evropská elektronická občanka – a možná i další způsoby.
Už stávající stav, kdy jsou tři poskytovatelé identity, znamená, že by teoreticky každý (například) e-shop, který potřebuje ověřovat věk zákazníků, implementoval – a udržoval v chodu – tři rozhraní. To by bylo neefektivní a zejména pro menší e-shopy by to znamenalo neúnosné náklady.
Řešením je univerzální rozhraní, jako je právě ID Brána společnosti ezConvey. Ta nabízí různé způsoby využití: například je možné předdefinovat, jaké údaje poskytne. Takže například e-shop s tabákovými výrobky se přes ID bránu dozví, že danému uživateli je víc než 18 let. Na další informace nemá nárok – ostatně, ani je nepotřebuje – tak je nedostane.
Laik až nechápe, že na internetu není identifikace uživatelů úplně běžná. Například internetové diskuse by určitě byly kulturnější, kdyby se anonymové nemohli vydávat za někoho jiného. Přesto není poptávka po identifikaci uživatelů internetu taková, jak si zakladatelé ezConvey malovali. Tak pootočili kormidlem a nad technologickým základem pro ID bránu vytvořili Podpisovnu.
Nadstavba nad ověřenou identitou
„ID brána má tak široké využití, že se špatně vysvětluje, k čemu vlastně slouží. Tak jsme vzali jedno z jejích možných využití – online podepisování dokumentů – a vytvořili jsme pro to specializovanou aplikaci Podpisovna,“ říká Pavel Šembera.
Co je na Podpisovně unikátního? Možnosti, jak online podepisovat dokumenty, přece už existují.
„Dosavadní možnosti byly dvojího druhu: buď s využitím zaručeného elektronického podpisu, nebo úplně bez využití identifikační služby. To první je bohužel tak složité, že obyčejný smrtelník rychle vzdá pokus ho pochopit, natož používat. A to druhé má jen velmi omezené použití,“ objasňuje Pavel Šembera.
Jak fungují podpisová řešení bez využití identifikační služby, například globálně působící DocuSign, nebo služba OK dokument provozovaná softwarovou firmou Anasoft? To se dá popsat na příkladu firmy, která má spoustu zákazníků, s nimiž komunikuje s nimi online, a potřebuje od nich podepsat dodatek ke smlouvě. Do podpisové aplikace nahraje smlouvu a kontaktní údaje na zákazníky – a těm přijde výzva k podpisu. Kliknou na link ve výzvě, dostanou se do aplikace, ta jim pošle ověřovací SMS kód – a když ho zadají, odkliknou, že podepisují dokument. Ten je tím považován za podepsaný. Ale je opravdu jasné, kdo ho podepsal?
Prokazatelně podepsáno – ale kým?
Jediné, co provozovatel takovéhoto podpisového řešení může garantovat, je, že dokument bezpochyby podepsal někdo, kdo měl v daný moment přístup k dané emailové adrese a mobilnímu číslu. Pokud jde o zákazníka, který z daného emailu a telefonního čísla s danou firmou běžně komunikuje, asi by měl problém dokázat, že za něho dodatek ke smlouvě podepsal někdo jiný. V takovém případě se dá podpis považovat za prokazatelný a dodatek za platně uzavřený.
Ale můžu stejným způsobem uzavřít smlouvu s osobou, u níž nemám ověřené kontaktní údaje? To bych sice také získal dokument, který je prokazatelně podepsán – ale já nemám jistotu, kým.
Právě to řeší Podpisovna. Mohou ji používat pouze ti, kdo mají nějakou z výše zmíněných „oficiálních“ identit. To je sice omezení, ale valná většina dospělé populace v Česku už identitu má, především díky bankám a jejich projektu BankID.
V principu je Podpisovna podobné řešení jako zmíněný DocuSign – až na to, že podepsaný dokument dává neporovnatelně vyšší míru právní jistoty. Místo jistoty „podepsáno tím, kdo ovládá tuto mailovou adresu a toto telefonní číslo“ dává jistotu „podepsáno tím, koho akreditovaná třetí strana – nejčastěji banka – identifikovala jako XY“.
A jak by dopadla námitka „to není můj podpis“? „Jedinou představitelnou cestou ke zpochybnění podpisu je zpochybnění identity – ale to by vyžadovalo zpochybnit důvěryhodné záznamy akreditovaných třetích stran jako je třeba banka. A od toho jsou akreditované, aby jejich záznamy byly nezpochybnitelné,“ vysvětluje Pavel Šembera.
Řešení napřed, business case potom
Podpisovnu spustil ezConvey v červnu 2022. A tvrdí, že je to na trhu ojedinělé řešení. „Začali jsme na tom dělat v době, kdy ještě nevycházel business case, čistě proto, že jsme v tom viděli budoucnost. To je důvod, proč zatím konkurenci nemáme – určitě jsou velké firmy, kde to někdo navrhnul, ale nedokázal udělat tu správnou powerpointovou prezentaci, která by přesvědčila vedení,“ říká Pavel Šembera.
V ezConvey snažili udělat svou aplikaci pro podepisování co nejjednodušší. Nabízejí uživatelům dokonce možnost nahrát a cvičně podepsat dokument, aby uvěřili, že Podpisovna funguje a nekouše… Ale stále nejsou spokojeni a připravují novou verzi. Ta má být ještě jednodušší.
Možná ale, že impuls k rozvoji online podepisování přijde spíš od státu než skrz ještě přívětivější aplikaci. Každá nová dávka, ať je to příspěvek na dítě nebo třeba na energie, totiž vyvolá masový zájem o online identitu. Například kvůli jednorázovému pětitisícovému příspěvku na dítě využilo poprvé svoji bankovní identitu na 160 tisíc nových uživatelů za jediný týden.
Hledání strategického partnera
Jedinými investory jsou v ezConvey zakladatelé. „Tu největší investici – vývoj – jsme pokryli z vlastních zdrojů a na obří marketingové kampaně nevěříme. Aspoň v našem oboru by se lehko mohlo stát, že milióny vydané na takovou kampaň skončí jako vyhozené z okna. Na druhou stranu, ne, že bychom neuvažovali o partnerství. Spíš bychom ale uvítali strategického partnera, který by pomohl masovému rozšíření našich služeb. Nějaká jednání vedeme, ale žádné bližší informace samozřejmě zatím nemůžeme publikovat,“ uzavírá Pavel Šembera.