Hádejte, co to je: Připojuje se to na Wi-Fi, dělá to šťávu a stojí to 400 dolarů. Nevíte? Tak se seznamte s Juicero, startupem, který je už naštěstí mrtvý, protože jeho futuristický odšťavňovač nedával smysl. Podobných propadáků se bohužel najde celá řada, další svérázné startupy zkoušejí štěstí na trhu právě nyní. Se závěrem roku přinášíme oddychové čtení, ve kterém se na některé záležitosti podíváme podrobněji.

Původně startup Juicero vypadal zajímavě a měl velké ohlasy médií i veřejnosti – futuristický a bezúdržbový odšťavňovač, který usnadní život a navíc je připojený na internet. Možná takový iPhone mezi odšťavňovači, který má navíc tu výhodu, že není třeba shánět čerstvé ovoce a zeleninu, protože šťáva se „presuje“ z již připravených nadávkovaných sáčků. Takže se nikdo ani neušpiní.

Zdánlivě šlo o životaschopný nápad, který splňuje všechny parametry úspěšného produktu: řeší aktuální „trendy“ potřebu (pití zdravé ovocné a zeleninové šťávy), má to nápaditý design à la Apple a navíc je to báječná technologická vychytávka, kterou se chcete chlubit svým přátelům. Ostatně startup také bleskově získal investice ve výši 120 milionů dolarů a šel do světa.

Jenže v praxi bylo všechno špatně a Juicero se stal symbolem zcela hloupého využití moderních technologií tam, kde to vůbec nedává smysl. Stačilo jedno video agentury Bloomberg, které ukázalo, že onen sáček si klidně vymačkáte sami a nepotřebujete k tomu žádný předražený přístroj. Tvůrci zkrátka vzali tradiční produkt, přidali mu spousty technologií, úžasných součástek a vymožeností, až se z toho stala trapná a v reálném životě nepotřebná věc. Během 16 měsíců od vzniku firma skončila.

Juicero za 400 dolarů v akci. Toto při rozjezdu startupu rozhodně nechcete. (zdroj: YouTube)

Noví objevitelé kola

Bohužel Juicero není a nebude výjimkou. Mnohé startupy, které od různých fondů, investorů nebo v rámci crowdfundingů úspěšně raisují miliony, se také snaží tak trochu znovu „vynalézt kolo".

Nejen slavné Silicon Valley nás neustále masíruje kampaněmi, podle kterých musejí být stará odvětví přetvořena a modernizována. Vývoj musí neustále přinášet něco úžasného, zlomového a neodolatelného. Jenže ze vší té úžasnosti se trochu vytrácí otázka: Dělají nám technologie opravdu život jednodušší? Musíme dělat existující a fungující věci složitějšími a technologicky vyspělejšími, pokud nám to opravdu nepřinese významný užitek?

Mnohé novinky vypadají opravdu revolučně a často vzbudí i velmi pozitivní ohlasy veřejnosti nebo médií, což jim dává velké šance do budoucna a zároveň to láká investory. Také se ale pohybují na velmi tenkém ledě, protože jsou buď velmi drahé, nebo velmi technologicky složité. Hranice mezi úspěchem a pádem je v takových případech nejistá.

Toto jsou některé z nich:

• Chytré vložky do bot – V reálném čase snímají pohodlí a stav vašich chodidel a díky propojení s chytrým telefonem dokážou analyzovat či optimalizovat váš sportovní výkon, vyhřívat botu nebo třeba detekovat problematické aspekty chůze. (Digitsole)
• Personalizovaný proteinový prášek – Dnes už není nutné v posilovnách nebo výživových obchodech kupovat univerzální syrovátkový protein, když si ho můžete nechat namíchat přesně podle preferencí (na gramy přesně) a předplatit si jeho pravidelnou dodávku. Analýza přesného složení směsi je v ceně. (Gainful)
• Chytrý květináč – Snad každý z nás alespoň jednou nechtěně „zabil“ svou nepéčí některou z rostlinek. Za přibližně 140 euro je ale možné si pořídit květináč, který monitoruje správnou vlhkost, hnojení i teplotu zasazené rostliny. Navíc umí automaticky zalévat až po dobu tří týdnů a stav můžete monitorovat přes aplikaci ve svém telefonu. Takže kolik máte doma květin? (Parrot POT)
• Bramborová fotka z dovolené – Kam se hrabe tisk fotografií na hrníčky nebo na pěnu vašeho latte! Teď se přece posílají fotky, vánoční přání nebo vzkazy vytištěné na bramboře. (Potato Parcel)
• Prémiový šlofík – Stan byl sice vymyšlen už před více než 170 lety, ale proč ho trochu prémiově „nezabalit“ a neprodat přetíženým zaměstnancům? Loni se Kickstarteru úspěšně vybraly více než dva miliony korun na „kapesní“ stan pro lepší relaxaci v kanceláři s výsuvným prostorem na nohy. (Pause Pod)

Které z těchto startupů uspějí, a na které si naopak za pár let ani nevzpomeneme? Těžko říct. Faktem je, že poslední desetiletí je poseté mrtvými projekty nebo službami, které vydržely jen pár let či dokonce měsíců, a to přesto, že některé shromáždily velmi vysoké investice.

Když znovu vynaleznete stan. (zdroj: Pause Pod)

Kdo si třeba vzpomene na sociální aplikace Yik Yak, díky které bylo možné anonymně chatovat s lidmi v blízkém okolí a která získala přibližně 73 milionů dolarů? Nebo Doppler Labs, Shyp či CareSync? Další mrtvé projekty. A co taková služba Washboard, která vám pravidelně domů zasílala rozměněné drobné, abyste měli do automatů? Ta skončila hned poté, co se ukázalo, že zaslání 20 dolarů v drobných stojí 27 dolarů.

A komu tím prospějete?

Kolotoč se ale zdaleka nezastavil, další nápady totiž stále vznikají a mnohdy budí údiv už na samotné počátku (na rozdíl od zmíněného projektu Juicero, který původně vzbuzoval nadšené reakce).

Nová společnost Esqapes Immersive Relaxation nedávno představila koncept masážního křesla s virtuální realitou, tedy jakési spa budoucnosti. Jiná firma se chce specializovat na pašování dětské stravy z Evropy, která (zatím) nebyla v USA schválena tamními kontrolními orgány. A vznikla také mobilní aplikace RunPee, která vám dá vědět, že aktuálně sledovaný film má hluché místo, které děj nikam neposouvá, takže si třeba v kině můžete klidně odskočit na toaletu.

Zvláštních, zbytečných nebo bizarních aplikací (třeba měřič výšky, do které dokážete vyhodit svůj telefon) je plný App Store i Google Play, to nikoho moc nepřekvapí. Překvapivé ale je, že vznikla i kategorie zbytečných, ovšem extrémně drahých aplikací. Cenový limit aplikací na App Storu je 999 dolarů a v roce 2008 se právě za tuto cenu objevila aplikace I Am Rich, která však nic neuměla (kromě toho, že po stisknutí červeného tlačítka napsala hlášku „Jsem bohatý“). Dnes už v nabídce není, ale podle dostupných informací si ji zakoupilo osm lidí. Její nepřímý následovník stojí stejně, ale má jednu funkci – k fotografii vám přidá vodoznak stejného znění. A 999 dolarů stojí také aplikace, která zobrazuje výhodná menu a slevy v lokální restauraci v městečku Crested Butte v Coloradu. Tak až tam pojedete, nezapomeňte si ji koupit – výhodné to prý bude, když si koupíte alespoň 20 hlavních jídel denně.

Zombie: Chytrá lednička s internetem

Jestli existuje nějaký technologický fenomén, který se na scénu vrací s železnou pravidelností, je to takzvaná chytrá či internetová lednička. Poprvé se tento nápad objevil zhruba před dvaceti lety – byla to lednička s obrazovkou – a od té doby se ho různí výrobci snaží oživit, případně se objeví v některém z vizionářských videí technologických firem. Mělo by zkrátka jít o ledničku, která s vámi bude komunikovat, hlídat datum spotřeby potravin uvnitř a automaticky objednávat ty chybějící, případně za vás bude platit bankovní účty, ovládat jiné spotřebiče nebo vyhledávat vhodné recepty. A případně vám na hlavním displeji pustí film či televizní zprávy.

Jenže se ukazuje, že celý tento koncept, byť může znít bezvadně, neustále ztroskotává na tom, že jde stále a jen o ledničku, která po zavření zhasne a je v ní tma. A je tedy nutné jí dát vědět, co je na poličkách naskládáno. Pokud odmyslíte jakési neustálé manuální skenování/zadávání při vkládání a odebírání produktů (aby si lednička nemyslela, že má v sobě třeba 5000 lahví piva), vše komplikuje fakt, že potravin je příliš mnoho, výrobců také a zatím neexistuje způsob, jak by mohla lednička s informacemi pracovat.

Čárové kódy nenesou informace o datu spotřeby, používání energeticky pasivních RFID čipů se osvědčilo třeba ve skladech, ale dovedete si představit, že by byly na každém jogurtu za 10 korun nebo „zapíchnuté“ v pultovém salámu? Ano, šlo by to, pokud by existovaly chytré ledničky a měl je každý, takže by se to výrobcům vyplatilo. Ale to je nyní málo reálné, a tak vzniká začarovaný kruh.

S novou chytrou ledničkou to nyní zkouší třeba Samsung, který obsah řeší pomocí fotky pořízené při zavření (i když jen na policích, dveře a mrazák jsou stále „neviditelné“). Uvidíme, jak se mu bude dařit, přece jen cena bezmála 80 000 korun nechává v očekávání jisté rezervy.

Samsung zkouší chytrou ledničku, která má být jakýmsi centrem rodiny. Třeba se to konečně podaří. (zdroj: Samsung)

Jak poznat, že startup zřejmě nemá perspektivu?

Než se rozhodnete vložit své peníze do některého ambiciózního a svůdného startupu, je dobré si alespoň v rychlosti a selským rozumem odpovědět na několik otázek, které vám možná pomohou nebýt součástí další budoucí startupové „mrtvoly“:

• Smysl – Opravdu nový produkt přináší řešení skutečného problému? Nebo problém spíše vytváří, aby ho mohl řešit?
• Technologické „přejídání“ – Opravdu na trhu neexistuje jednodušší technologie, která zamýšlený účel plní stejně nebo dokonce lépe?
• Zakladatelé – Je cílem zakladatelů a tvůrců „pouze“ vydělat peníze, nebo mají i jiné cíle a hodnoty (třeba udržitelnost, pomoc druhým nebo revolučnost)?
• Udržitelnost – Bude startup udržitelný nejen finančně, ale v kontextu chystaných změn na poli EU také ekologicky?

Doporučené čtení: Dan Lyons: Na odpis: Nešťastné příhody ze startupové bubliny

Foto: Pixabay

Zdroje: Juicero is still the greatest example of Silicon Valley stupidity, The Laundry Quarters Delivery Startup Is Dead (And in Hell?), Tři hodiny v kině. Jak se (ne)mění délka filmů?