Odhaduje se, že nějakou formou inkontinence trpí v Česku zhruba 1,5 milionu lidí, přesto se stále jedná o obrovské tabu. Tuzemský startup Tesla Medical nyní přichází s převratnou neinvazivní metodou, založenou na stimulaci cílových nervů prostřednictvím speciálních poruchových elektrod. Od investorů už získali čtyři miliony dolarů.

Tesla Medical je český medicínsko-technologický startup, který působí v oblasti zvané electroceuticals. Na rozdíl od pharmaceuticals se nezaměřuje na léčiva (pharma), ale na elektrické impulzy (electro). „Mozek je jako procesor a všechny ostatní orgány jsou jako periferie propojené nervovými svazky. Ty obsahují vlákna, která vedou informace od orgánu do mozku a obráceně,“ vysvětluje pro StartupJobs Newsroom Lukáš Doskočil, zakladatel a CEO Tesla Medical.

První svého druhu na světě

Hyperaktivní močový měchýř a inkontinence jsou velmi rozšířená onemocnění, která postihují nejenom seniory, přesto v současnosti neexistuje bezpečný lék, jenž by měl minimum vedlejších účinků. Tesla proto přichází s URIS, první neinvazivní neuromodulační metodou na světě. Jinak řečeno využívá elektrické impulzy ke komunikaci s nervovým systémem. „Stimulujeme ta vlákna, která vedou od orgánu do mozku, tím, že vybudíme specifické nervy. Tím mozek trénujeme a prokrvujeme, což zvyšuje jeho schopnost regenerace a schopnost napravovat poškození v komunikaci v rámci drah mezi mozkem a močovým měchýřem.“

Účinnost URISu se pohybuje na stejné úrovni jako účinnost farmak. „Pokud přestanete užívat léky, uvolňují se z vašeho systému a symptomy se postupně navrací v průběhu několika hodin nebo dnů. U naší metody je první fáze léčby každodenní 30minutová stimulace po dobu 6 až 12 týdnů. V další fázi léčby se stimulační intervaly prodlužují a efekt léčby stále přetrvává,“ vysvětluje Doskočil.

Na vývoji technologie spolupracovala 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy s fakultní nemocnicí v Motole pod vedením doktora Michala Rejchrta a dozorem profesora Marka Babjuka. Tesla Medical technologii odkoupila a na projekt navázala vyvinutím komerčního přístroje pro aplikaci metody. Přístroj je plně kompaktní, pacient si ho může vzít s sebou domů a použít, kdykoliv je to pro něj pohodlné. „Prozatím není dostupný, ale můj optimistický odhad je, že v horizontu několika málo let se bude jednat o jednu z dominantních metod léčby pro pacienty trpící tímto onemocněním, a léčba tak bude dostupná pro každého pacienta,“ říká Doskočil.

Zabiják sociálního života

Syndrom hyperaktivního močového měchýře vzniká poškozením efektivního přenosu impulzů mezi mozkem a nervovými receptory umístěnými v močovém měchýři. Aniž by došlo k jeho naplnění, vznikají náhlé a velice intenzivní pocity urgence, při kterých se svaly v okolí měchýře křečovitě sevřou. Pacienti mají pouze pár vteřin na to, aby si odběhli na toaletu. Když se jim to nepodaří, dochází k úniku moči. Radikálně se při tomto onemocnění také zvyšuje i frekvence močení, pacient si musí odskočit i dvacetkrát denně, u zdravého člověka je to 3krát až 7krát za den. „Pacienti se to často snaží vyřešit tím, že přestávají pít, čímž si samozřejmě škodí, protože škodlivé látky a metabolity se hůře vyplavují z těla. Moč je více koncentrovaná a obsahuje látky, které močový měchýř znovu dráždí a zhoršují symptomy. Také častěji trpí na záněty močových cest a hůře se jim hojí i poranění kůže,“ popisuje Doskočil.

Močová inkontinence se nejčastěji objevuje ve dvou hlavních typech: Urgentní inkontinence je jedním ze symptomů syndromu hyperaktivního močového měchýře a je provázena již zmíněnými urgencemi. Vzniká však postupně - nejdříve se zvyšuje frekvence močení, poté zesiluje nutkání a začíná být skokové – pacient musí náhle všechno přerušit a jít na toaletu. K únikům zprvu dochází párkrát měsíčně, a pokud se problém neřeší, postupně se zhoršuje, až k němu dochází i několikrát denně. K urgentní inkontinenci jsou třikrát více náchylné ženy, což je především dáno stavbou těla, mužům slouží prostata jako druhý svěrač, který brání nechtěným únikům. Druhý typ, stresová inkontinence, má co dělat s napětím či tlakem, takže k úniku dochází, když se pacient zasměje, zakašle, zkrátka když stáhne svaly v okolí močového měchýře a tím na něho vytváří tlak, který nedokáže svěrač udržet. Může vzniknout ze dne na den a trpí jí i většina žen po porodu.

Fekální inkontinence je daleko vzácnější, ale spočívá na podobném principu, jako je urgentní močová. Dochází při ní k narušení komunikace mezi střevem a mozkem, střevo je drážděné, čímž vzniká naléhavé nutkání, které pacient nedokáže přestát. K léčbě se využívají i neuromodulační metody, k potvrzení účinnosti URISu ale zatím chybí potřebná data. „Věříme, že by mohla pomáhat i pacientům se zánětlivými onemocněními, jako jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. V budoucnu bychom se chtěli na tuto oblast zaměřit a rozvíjet i další oblasti využití naší technologie v rámci léčby autoimunitních onemocnění.“ říká Doskočil.

Pro většinu pacientů je inkontinence zabijákem sociálního života. Výrazně omezují kontakt s přáteli i s rodinou. I v dnešní době se jedná o velmi tabuizované téma a mnoho lidí si inkontinenci spojuje pouze s vysokým věkem. Pokud jí trpí mladý člověk, dělá mu obrovský problém se s ní komukoliv svěřit. „Když sami vychováváme děti, snažíme se je odnaučit, aby si čůrali do plen a do tepláků. Tímhle výcvikem dostáváme do lidí, že počůrávání je něco špatného. Kdyby si tohle celá společnost odmyslela, spousta lidí nebude mít psychické problémy a deprese, které opět zhoršují symptomy. Je to takový začarovaný kruh,“ říká Doskočil a dodává: „Dneska všichni víme, že by pacientům pomohlo, kdyby se o inkontinenci začalo mluvit a diskutovat o tom, jak tento problém léčit a co pacienty čeká. Ale momentálně není v České republice nikdo z významných osobností, kdo by si to chtěl vzít na triko.“

Včasná léčba je klíčová

Včasná léčba je v otázce inkontinence klíčová. Čím déle se návštěva lékaře oddaluje, tím více se snižují šance na úplné vyléčení. „V průměru trvá šest let, než se pacientky svěří s tímto problémem svému lékaři,“ říká Doskočil.

Urgentní inkontinence se léčí převážně farmakoterapií. Léky jsou zaměřené na blokaci nervových receptorů v močovém měchýři, čímž brání vzniku náhlých potřeb močení. Tyto receptory se ale nachází i všude po těle, a proto dochází k četným nežádoucím účinkům. 80 procent pacientů proto do dvou let léčbu ukončí.

Pokud farmaka selžou, mohou pacienti podstoupit některou z neuromodulačních metod. Nejméně invazivní spočívá v zabodnutí jehly nad vnitřní kotník do blízkosti tibiálního nervu, tedy 3 až 4 centimetry do tkáně. Velkým rizikem je přímé nabodnutí nervu, nebo jeho vybuzení, které je extrémně bolestivé. Při sakrální neuromodulaci se do zad implementuje zařízení podobné kardiostimulátoru, ze kterého jsou vyvedeny elektrody napojené na míšní kořeny vedoucí k močovému měchýři, čímž může zařízení řídit činnost měchýře. Dále se do stěn močového měchýře aplikují botoxové injekce, které ho paralyzují. Třetina pacientů ale má následně problémy s vyprazdňováním, aplikaci je navíc nutné každých 6 až 9 měsíců opakovat, protože botox z těla vyprchává. „V současnosti je i takový trend, že v kosmetických salónech vám pomocí laseru popálí tkáň, která nabobtná a tím zvýší tlak. To může pomoct u stresové inkontinence, ale určitě ne u té urgentní,“ doplňuje Doskočil.

Stresovou inkontinenci lze řešit tréninkem svalů pánevního dna, nebo operativně, kdy se implementuje pod močovou trubici páska, která zajišťuje vyšší tlak svěrače, čímž aktivuje svaly okolo močového měchýře a tím zamezuje únikům. U hyperaktivního močového měchýře neexistuje v současnosti žádná operativní metoda, kterou by doporučovala česká lékařská obec.

Investice za 4 miliony dolarů

Lukáš Doskočil pracoval původně v menší české společnosti zaměřené na výrobu a vývoj zdravotnických prostředků. „Je to málo známé, ale ještě před revolucí existovala v České republice společnost Chirana, jeden z největších výrobců zdravotnických přístrojů na světě. Po revoluci se rozpadla a všichni inženýři se rozprchli a založili si svoje společnosti, které dodnes tvoří podhoubí českého trhu zdravotnické techniky. Bohužel tato tradice trochu vymírá a nových projektů je čím dál tím míň,“ popisuje Doskočil, který pro společnost, jež tímto způsobem vznikla, pracoval. „Problém byl v tom, že majitelé zůstali ve strategickém myšlení v 90. letech, a to jsem nedokázal překousnout.“

Tesla Medical vznikla v roce 2014. Zpočátku se na vývoji podílel hlavně její zakladatel se zmíněným doktorem Rejchrtem, postupně tým rozšiřovali o biomedicínské inženýry a dnes s nimi spolupracují i profesoři urologie, kteří mají za úkol maximalizovat benefity pro pacienta v podobě účinnosti a bezpečnosti.

Klinické zkoušky jsou podle Doskočila samotnou velkou kapitolou. „V České republice není mnoho startupů, které je mají za sebou a vědí, co přesně obnášejí. Vytvořili jsme proto tým specialistů v oblasti klinických zkoušek. Náš chief medical officer je člověk, který 20 let pracoval pro Wiser Johnson&Johnson v Americe a vedl jejich klinické programy. Máme specialisty, kteří nám pomáhají s administrativou a kontrolou klinických zkoušek, a k tomu máme najaté společnosti, jež klinické zkoušky samostatně realizují, protože my si je sami realizovat nemůžeme. Dnes na nich pracuje přes 30 lidí,“ uvádí.

Startup už od investorů získal 4 miliony dolarů tedy téměř sto milionů korun. V prvním kole do něj investoval Venture Capital Partners milion dolarů, ve druhém přišly další 3 miliony od skupiny investorů Xenocles.

V současné době se čeká na dokončení setu klinických zkoušek a domluvení se na úhradách se zdravotními pojišťovnami. Na rozdíl od léků jsou náklady na výrobu přístroje obrovské. „Pokud bychom se bavili o tom, že přístroj zpřístupníme pro většinu pacientů a měla se hradit jeho plná cena najednou, byl by to pro pojišťovny obrovský zásah,“ vysvětluje Doskočil. „Proto nabízíme model Health as a Service: zaplatíme výrobu přístrojů a distribuujeme je pacientům. Na základě jejich používání od pojišťovny inkasujeme platby za měsíční pronájmy.“

V rámci výzkumu se zaměřují i na další možnosti využití technologie: „Pokud máme technologii, která je schopna pomocí elektrických impulzů komunikovat s mozkem, měla by být schopná fungovat i pro jiné účely než k léčbě inkontinence a hyperaktivního močového měchýře,“ slibuje si Doskočil. Firma by také ráda prorazila na americkém trhu, který je podle Doskočila v tomto oboru klíčový.

Foto: Tesla Medical