Pro neslyšící je čeština cizí jazyk, a to i v psané formě. Návštěvu úřadu nebo lékaře musí často odložit kvůli nedostupnosti tlumočníka. Nedoslýchaví na druhou stranu umí mluvit, ale mnohdy neovládají znakovou řeč. Komunikaci lidem se sluchovým handicapem usnadňuje technologie Deafcom, do pěti let chce startup pomáhat v 50 zemích po celém světě. Na pomoc neslyšícím se zaměřily také studentské projekty SeekSpeak a Slyším očima. 

Lidé se sluchovým postižením se v běžném životě potýkají s celou řadou překážek, které snižují jeho kvalitu. Naštěstí s rozvojem technologií vzniká čím dál více nápadů, jak tyto bariéry zmenšovat nebo odstraňovat. Jedním z nich je český startup Deafcom, jenž vyvinul software pro zprostředkování online znakového tlumočení a přepis mluveného jazyka. Neslyšícím a nedoslýchavým tato služba usnadní například návštěvu banky, lékaře či jiné instituce. 

„Jsou dvě skupiny lidí se sluchovým handicapem. Jednu tvoří neslyšící, kteří se bez sluchu většinou narodili, používají znakový jazyk a čeština je pro ně cizí jazyk. Ti budou přirozeně vždy chtít hlavní komunikaci ve znakovém jazyce. Nutno dodat, že má jinou gramatiku než lokální řeč, pro neslyšící proto může být problém si například přečíst smlouvu a dobře jí porozumět,“ vysvětluje výkonný ředitel organizace Deafcom Michal Obložinský.

Vyřizování podobných záležitostí proto vyžaduje pomoc tlumočníka. Na toho sice mají lidé, pro které je znaková řeč mateřským jazykem, ze zákona právo, realita je nicméně mnohem složitější. Na bezmála 200 neslyšících připadá jeden tlumočník a čekací lhůty dosahují několika dnů až týdnů. Dalším problémem je, že například návštěva na úřadě zpravidla zabere méně než 30 minut, tlumočník tak stráví mnohonásobně více času na cestě. V řadě případů přitom není fyzická přítomnost nutná, efektivním řešením je spojit se s tlumočníkem z call centra přes video, který je k dispozici takřka okamžitě.

Druhou skupinou jsou nedoslýchaví, kteří ztratili sluch v průběhu života, tudíž umí mluvit, dokážou plně porozumět psanému textu a znakový jazyk mnohdy vůbec neovládají. „Pro tyto lidi existuje přepis mluveného slova. Funguje to tak, že nedoslýchavý promluví svým hlasem, např. když telefonuje do banky.  To, co člověk z banky odpovídá, se přepisuje do aplikace, dotyčný jeho odpověď vidí v psané formě v reálném čase. Tím pádem může být komunikace velmi rychlá a hovor se může uskutečnit i navzdory sluchovému handicapu,“ popisuje Obložinský další funkci aplikace Deafcom, kterou mohou partnerské organizace využívat. 

Do pěti let v 50 zemích po celém světě

Zatímco v prvních letech fungování startup poskytoval v Česku kromě technologické platformy i samotné služby online tlumočení pro neslyšící, od roku 2019 se zaměřuje více na zahraniční trhy a klíčovým produktem se stalo dodání komplexního softwaru. „Změnili jsme strategii, naše největší přidaná hodnota je, že dokážeme vyvinout a dodat aplikaci kdekoliv po světě. Jinými slovy nejsme poskytovatel online tlumočení v zahraničí, jsme firma, která ho díky technologii umožní zprostředkovat. Většina organizací má totiž buď zastaralou aplikaci, nebo nemá žádnou a používá Skype,“ říká Obložinský, který se vedení firmy ujal se společníkem Jakubem Minksem před dvěma lety. 

Během té doby se Deafcom rozšířil do dalších pěti zemí, kam postupně vstoupil skrze lokální organizace pro neslyšící. Ty podle Obložinského znají specifika v daném státě nejlépe a dokážou tak službu nejrychleji spustit. „Neřídíme se tak úplně počtem uživatelů, spíše kolik proběhlo tlumočení přes naši aplikaci. Momentálně se pohybujeme přes 60 tisíc uskutečněných tlumočených minut. Do pěti let bychom chtěli přinést naši aplikaci pro jeden milion neslyšících v 50 zemích,” uvádí. V příštím roce se chce společnost více zaměřit na země v Asii, Africe či Jižní Americe. K Česku, Portugalsku, Islandu, Slovensku, Chorvatsku, Polsku, se tak brzy přidá také Malajsie, Kena a Nigérie. 

V Česku služby Deafcom nabízí třeba Česká spořitelna, která má aplikaci na svých tabletech přímo na pobočkách. Dále startup spolupracuje s Raiffeisenbank, městem Tábor a vybranými městskými částmi Prahy. Na cestě k bezbariérové společnosti, kde budou lidé se sluchovým postižením moci vést plnohodnotný život, jsme ale pořád relativně na začátku. Některé nedostatky ukázala v plném světle pandemie. Problémem byla nejen izolace a nemožnost odezírat kvůli nutnosti zakrývat ústa rouškou nebo respirátorem, ale také špatný přístup k informacím o nepřehledné situaci, která se měnila každým dnem. 

„Tímto směrem chceme dál vyvíjet naši službu. Už teď máme řešení, které zabezpečuje přístup k informacím pro neslyšící. Dále chceme také vytvořit napojení na 112, aby bylo možné přes online tlumočníka vytočit tísňovou linku v krizových situacích. Celkově mám pocit, že se podobné služby ruku v ruce s technologiemi rozšiřují a trend je takový, že instituce se stávají více přístupnými,“ uzavírá Obložinský a dodává, že k rozšiřování portfolia a expanzi pomůže nová investice od Tilia Impact Ventures.

Usnadnit život neslyšícím chtějí také studenti

Ještě ani neodmaturovali a už mají na kontě první úspěchy. Řeč je o studentech Václavu Kuboňovi a Miloslavě Mackové, kteří vymysleli aplikaci SeekSpeak. Letos zvítězila v programu pro středoškoláky Soutěž a podnikej. Dalšími jsou Pavla Adamcová a Jana Kašková, které se svým projektem Slyším očima v létě vyhrály Vodafone AR Challenge a nyní pokračují v akceleračním programu Laboratoř. 

Jana Kašková (vlevo) a Pavla Adamcová postoupily do akceleračního programu Laboratoř Nadace Vodafone. 

„S Mili jsme se potkali v programu Microsoft STC (Studentské Trenérské Centrum) a oba se hodně zajímáme o umělou inteligenci. Zároveň jsme si v určitou chvíli uvědomili, že nějaká pomůcka pro neslyšící a nedoslýchavé na trhu chybí a rozhodli jsme se zjistit, jestli bychom zvládli přijít s řešením. Výhra v soutěži nám potvrdila, že náš nápad má potenciál,“ přibližuje začátek SeekSpeak jeden ze zakladatelů Václav Kuboň. Aplikace, jež je momentálně na začátku vývoje a jejíž první verze by měla být hotová za půl roku, má lidem se sluchovým handicapem pomoci naučit se mluvit. Primární cílovou skupinou jsou děti, které netrpí stoprocentní ztrátou sluchu, ale například dostali v raném věku kochleární implantát nebo používají sluchadla. Platforma by ale mohla ulehčit procvičování i lidem s vadou řeči.  

Služba, která se na webu prezentuje jako „duolingo pro lidi se ztrátou sluchu a poruchami řeči“, má fungovat na bázi analýzy mluvy a zpětné vazby. „Jádro tkví v tom, že umělá inteligence, kterou vyvíjíme, dokáže vracet ve fonémech, což jsou nejmenší jednotky zvukové stránky řeči, to, co uživatel reálně vyslovil a předloží mu rady, jak dané slovo vyslovovat správně,“ popisuje Kuboň. „Porovnáváme, kde se staly chyby, jestli něco vložil nebo naopak odstranil z výslovnosti a díky tomu může vidět, kde konkrétně se má zlepšit,“ upřesňuje a dodává, že aplikace nemá nahradit logopeda, ale vyplnit mezeru, kdy je dítě doma a nemá s kým trénovat. Účelem první verze bude mimo jiné sběr dat, tedy slov uživatelů, na základě kterých se bude model dále vylepšovat. 

Projekt Slyším očima vzniknul díky Kateřině Fexové, vyučující na Průmyslové střední škole v Ostrově. Právě ta ponoukla Pavlu Adamcovou a Janu Kaškovou k účasti ve studentské soutěži Nadace Vodafone, jejímž zadáním bylo přijít s inovativním způsobem využití rozšířené reality a 5G sítě, jež zároveň povede ke zlepšení kvality života v oblasti zdravotnictví, životního prostředí nebo vzdělávání. Dvě studentky IT vymyslely koncept, který počítá s tím, že v brýlích budou zabudované mikrofony a okolní zvuk převedou do vizuální formy. 

„V lednu začneme s testováním a vývojem. První verze bude zatím obsahovat pouze titulkování. Do budoucna bychom chtěly zahrnout avatara, který bude převádět mluvenou řeč do znakového jazyka. Zatím nám to ale technologie neumožňuje,“ říká Kašková. „Součástí bude aplikace s balíčky s přednastavenými frázemi nebo větami vytvořenými uživatelem, například kavárna, nemocnice, úřad. V praxi by to vypadalo tak, že neslyšící přijde třeba do obchodu, klikne v aplikaci a brýle za něj řeknou danou frázi. Odpověď adresáta se neslyšícímu objeví v reálném čase formou titulků,“ doplňuje Adamcová. První hmatatelné výsledky jsou naplánované na polovinu příštího roku. 

Foto: Shutterstock (úvodní foto), Slyším očima