Kdo si někdy zkusil něco vyrobit, ví, že práce rukama dokáže vyčistit hlavu jako máloco. Ať už je to řezání dřeva, točení keramiky nebo klidně pečení chleba, zavřít se na pár hodin do dílny může být v dnešní zrychlené době stejně blahodárné jako třeba běh nebo meditace. Své o tom ví i Tomáš Bouška, který po letech práce v korporátu spustil projekt Fushka, nebo Adam Kolář, který letos zabodoval v programu Sia Impact Award s platformou Řemeslow.

Odložit telefon, zapomenout na práci, jednoduše vypnout. Odpočinout si nejen fyzicky, ale i mentálně je v dnešní době čím dál náročnější disciplína. Není tak divu, že roste obliba meditace, dechových cvičení, otužování, jógy a dalších sportů. V poslední době se hlásí o slovo další způsob, jak se vypořádat se stresem a únavou, a tím je řemeslo. 

Právě z potřeby vybalancovat každodenní stres a hodiny strávené u monitoru vznikla první projektová truhlárna v Praze. Přestože byl její zakladatel Tomáš Bouška v korporátu spokojený, cítil potřebu realizovat se jinak a odpočinout si od sezení u počítače. Z reakcí okolí navíc pochopil, že není sám. „Chtěl jsem zkusit něco nového. Něco, kde si budu moct sáhnout na výsledek své práce. Vždycky mě bavila tvorba se dřevem, ale jako zaměstnaný člověk jsem neměl čas shánět materiál, nářadí, prostor. Hledal jsem místo, kam bych jen přišel a začal vyrábět,“ popisuje. 

Zakladatel Fushky Tomáš Bouška

Protože žádný takový prostor ale nenašel, vymyslel svůj vlastní koncept a po roce plánování a příprav otevřel před dvěma měsíci své dveře Fushka. „Zjednodušeně řečeno je to něco mezi sdílenou dílnou, truhlářským kurzem a prodejnou dřevěného domácího příslušenství,“ říká Bouška. Člověk může přijít do dílny bez ohledu na to, jestli je začátečník, nebo již zkušenost s truhlařinou má. K dispozici dostane kvalitní dřevo, nástroje a k ruce návod a mistra, který poradí, když je potřeba. Na konci dne odchází s novými dovednostmi a vlastnoručně vyrobeným produktem. 

„Zatím máme předem daných pět základních výrobků – kuchyňské prkénko, dvě hračky, stojan na květinu a magnetický držák na nože, abychom uměli předat know-how i úplným začátečníkům. S tím pomáhají i naše propracované výrobní postupy, které návštěvníky celým projektem provází. Z technologického pohledu zas tak velkou svobodu nenabízíme, ale kreativní volnost je naprostá,“ vysvětluje Bouška. Návštěvník industriální budovy ve Strašnicích si tak může výrobek personalizovat například rozměrem, designem nebo barvou. Na výběr má také několik druhů dřeva. Do budoucna je v plánu portfolio produktů rozšiřovat. „Vše směřuji k vizi, aby bylo normální vyrobit si například nábytek vlastníma rukama. Rázem k té věci získáme úplně jiný vztah. Další velká výhoda je možnost přizpůsobit produkt vlastním potřebám už v té výrobní fázi. V obchodech je výběr omezený a nemusí do interiéru pasovat,“ uzavírá. 

Jeden z produktů, které si návštěvník Fushky může vyrobit, je stojan na květinu.  

Chci propojovat zájemce o řemeslo s mistry

Že by manuální práce mohla být novým trendem, naznačuje také startup Řemeslow, který získal cenu publika v rámci Community Votingu 2021 akceleračního programu Social Impact Award. První jednotná webová platforma s kurzy na řemeslo, ruční tvorbu a opravářství chce zpřístupnit cestu k řemeslu. Zahrnout by měla také mapu sdílených dílen a videonávody. “Loni jsem chtěl vytvořit snubní prstýnek pro svoji přítelkyni a to mě přivedlo na YouTube, kde jsem si pustil tutorial australského kováře. Nechtělo se mi ale přemýšlet v angličtině, navíc jsem neměl prostor a nářadí, abych nápad realizoval,“ popisuje počátky projektu, který začínal pod názvem Kovář Masaryk, jeho zakladatel Adam Kolář.

Olomoucký tým Řemeslow s Adamem Kolářem uprostřed

„Nakonec mi pomohl kamarád, který má dílnu. Přitom mi ale došlo, že každý nemá takového kamaráda nebo dědu a napadlo mě, že by bylo dobré sdílet know-how, prostory a propojovat zájemce o řemeslo s mistry,“ pokračuje. Dodává, že v současné chvíli se platforma, jež je aktuálně v testovací fázi, zaměří na sdružování již existujících kurzů a míst, do budoucna má však ambici pořádat vlastní lekce a podnítit zakládání dalších sdílených dílen. 

Na webu je možné hlasovat pro kurzy, o které mají sledující Řemeslow největší zájem. V nabídce je zatím keramika, tesařina, ale také třeba zahradničení, houbaření nebo pekařina. „Na jaře se plánujeme zaměřit rozhodně na rostliny, například řízkování a přesazování, protože k této roční době neodmyslitelně patří. Dále se chystáme uspořádat kurz na renovaci Favoritky,“ doplňuje Kolář, který studuje v Olomouci, kde se také soustředí první aktivity Řemeslow. 

Kultivace soustředění a udržitelného přístupu k věcem

Zaměstnat ruce, vypnout hlavu. To je stručně řečeno hlavní přínos volnočasového řemeslničení a kutilství. „Líbilo by se mi, kdyby řemeslo bylo další způsob, jak se odreagovat, stejně samozřejmý jako sport. Já mám skvělou zkušenost s hrnčířským kurzem. Člověk se soustředí na točení, hlínu a tak nějak opustí časoprostor,“ vypráví Kolář. „Myslím, že přirozeně tíhneme k nějakému balancu. Lidé cítí potřebu tvořit, na chvíli vypnout hlavu. Druhá věc je, že chtějí hmatatelný výsledek, sáhnout si na to, co vytvořili.“ Právě tyto aspekty mají podle něj vliv na na rostoucí zájem o nejrůznější ruční práce.

To ostatně potvrzuje i Tomáš Bouška, který zmiňuje, že dnešní zrychlená doba a obrovské množství vjemů, jimž jsme neustále vystaveni, volá po zpomalení, které například práce se dřevem může zprostředkovat: „Denně trávíme několik hodin před displejem, soustředíme se na několik věcí najednou. Všichni vnitřně hledají rovnováhu a truhlařina je aktivita, která vám umožní zaměřit se jenom na tu jednu věc. To je samo o sobě pro člověka strašně relaxační. Takový společný jev, který vidím na sobě i na lidech v dílně, je, že se najednou zpomalí čas,“ popisuje.  

Zavřít se do dílny a popustit uzdu kreativitě přináší však i další benefity, shodují se oba zakladatelé. Například změnu konzumního chování a jiné uvažování o věcech ve světě, kde velké firmy svými praktikami mnohdy nutí spotřebitele nakupovat stále nové výrobky. „Když si něco vytvoříte vlastníma rukama, rázem k tomu získáte absolutně jiný vztah, než když si věc koupíte v obchoďáku. Řadu znalostí z dílny navíc můžete zužitkovat v běžném životě. Člověk pochopí technickou podstatu, jak je produkt zkonstruovaný a dokáže ho snáz opravit, když se rozbije,“ podotýká Bouška. 

„Mám pocit, že vystavováním se rukodělným pracím, řemeslům, opravářství si člověk kultivuje jiný druh myšlení, než na jaký je zvyklý. Kolikrát potom vidí řešení, kde ho jiní nevidí. Malou změnu myšlení si slibuji nejen od opravářských kurzů. Účastníci poznají proces a úsilí spojené se vznikem hrnku nebo vytvořením stoličky, uvidí, jak dlouho trvá, než vyroste rostlina z avokádové pecky a začnou k věcem přistupovat jinak,“ doufá Kolář. 

Teambuilding ve Fushce si zkusil třeba startup Foxentry.  

Značný potenciál skýtá řemeslo také pro firemní týmy, které mohou dílnu nebo kurz navštívit třeba formou teambuildingu. Přestože firmy nejsou pro Fushku a Řemeslow primární cílovou skupinou, oba projekty chtějí spolupráci s tímto segmentem dále rozvíjet. Kromě toho, že si zaměstnanci ve Fushce mentálně odpočinou a utuží kolektiv, si mohou výrobek třeba opatřit logem podniku. Přidanou hodnotou ale může být i změna rolí v rámci týmové práce.

 „Někteří půjdou do hospody, protože si chtějí společně dát pivo, popovídat si, trochu se sblížit s kolegy. Někdo chce přesáhnout do týmové práce, ale mimo kancelář. To lidem hrozně dokáže otevřít mysl, v jiném prostředí je velká šance, že ze sebe dostanou to, co opravdu umí. My umíme s týmem pracovat tak, že členům rozdělíme konkrétní role a oni je musí plnit, což je dokáže neuvěřitelným způsobem posunout a pomůže mezi nimi vytvořit velmi pevná vztahová pouta,” uzavírá Bouška s tím, že přestože nabídku teambuildingů zatím nijak nekomunikoval, firmy mají zájem a ozývají se samy od sebe.

Foto: Fushka, Řemeslow