Jídlo, nekonečně rozebírané téma, kterému přesto často nevěnujeme dostatek pozornosti. Někteří vtipkují, že pečlivěji vybíráme granule pro psa a make-up než vlastní večeři. Přitom právě stravování může mít v důsledku vliv i na mnohé další oblasti, než jsou naše chuťové buňky, ať už se jedná o ekonomiku, zdraví nebo životní prostředí. Posunou nás v tomto směru nové inovace a startupy? Stačíme světovým konkurentům? A jaké jsou aktuální možnosti zapojení pro širokou i odbornou veřejnost? Odpověď nabídne blížící se akce Challenge Lab pod patronátem EIT Food a Impact Hubu.
Ročně vyhodíme až 90 tun jídla
V roce 2050, kdy se může světová populace vyšplhat až k 9,7 miliardám obyvatel, předpokládají různé zdroje 50-70procentní nárůst produkce agropotravinářského průmyslu. Jenže nadměrný rybolov, neudržitelná práce s hospodářskou půdou a nezodpovědný konzumerismus už nyní vytěžuje přírodu neúměrně jejímu stavu. Vzniká mnoho nových inovací - laboratorní maso, funkční potraviny, indoorové farmy a hmyzí produkty. Ale bude to stačit? A umíme zvrátit negativní vývoj?
Podle průzkumu FoodDrinkEurope zaměstnává agropotravinářský průmysl jen v EU skoro pět milionů lidí. Podle stejného zdroje se také ročně vyhodí až 173 kilogramů potravin na osobu, to je úhrnem 88 milionů tun v hodnotě 143 miliard eur. Pak ale existuje 33 milionů lidí, kteří naopak nedosáhnou na kvalitní stravu ani co druhý den.
A pak je tu lokální rozměr na území státu. Zpráva Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2016–2022 mimo jiné uvádí, že „nadále dochází k degradaci kvality půdy, zhoršování vodního režimu a ztrátám biodiverzity. Degradace půdy způsobuje škody, které se odhadují v rozmezí 4 až 10 mld. Kč ročně (ztráta ornice, snížení výnosů, zanášení toků, škody na majetku atd.). Vodní erozí je pak v ČR potenciálně ohroženo přes 50 % zemědělského půdního fondu, z toho je již 500 tis. ha poškozeno.” Prudce také klesá stav populace bezobratlých a některých ptáků, například koroptve polní až o 82 procent od roku 1982.
Žádná česká popelka
Naštěstí víme, že se i v Česku objevuje mnoho nových, nosných nápadů pro zlepšení situace a mnohé už jsou součástí našeho života. V programu Climate Challenge například akceleroval projekt Česká krajina, která díky rezervaci praturů a bizonů obnovuje faunu, flóru i lokální půdu. Také společnosti jako Growlight Bohemia nebo Herba Fabrica, zaměřené na outdoorové, vertikální nebo aquaponické pěstování, zažívají boom. Revoluční SENS Food z udržitelného cvrčkového proteinu pořídíte hned v několika řetězcích, díky Nesnězeno umenšujeme plýtvání, pekařství Zemanka vyrábí kávové sušenky pro IKEA z jejich vlastního, v restauraci vyprodukovaného lógru podle pravidel cirkulární ekonomiky. Nechybí ale českým projektům napojení na větší peníze, politiky, nadnárodní firmy a mezinárodní struktury?
Jak vysoko lze mířit, ukazuje také favorit v tekuté a funkční stravě, produkt MANA. Pro Forbes zakladatel Jakub Krejčík uvedl, že MANA „za loňský rok ve Spojených státech vygenerovala obrat ve výši 550 tisíc dolarů. Letos je v plánu v Americe vyrůst minimálně jednou tolik.” S novým produktem, MANAburgerem, navíc vyhrál první místo v hlasování o rostlinný produkt roku 2020 a rychle se dostal do fast food řetězců.
Hrubá záplata, jídlo budoucnosti
„Evropské fondy mají ohromný rezervoár financí pro agropotravinářské inovace. A co víc, existuje mnoho institucí, které je efektivně využívají. Loni jsme se napojili na vícero z nich. EIT Climate-KIC je největší platformou pro technologické inovace a my se za jejich podpory stali lídrem mezinárodního koncorsia ClimAccelerator Beyond. Znamená to otevření dveří pro mezinárodní výměnu zkušeností, kontaktů i vlivů. Zároveň jsme se po boku VŠCHT stali českými partnery iniciativy EIT Food, takže můžeme napřímo zprostředkovávat mnoho příležitostí, které můžou našim českým projektům znít jako sci-fi. Nicméně už vidíme, že odvaha tuzemským startupům naštěstí nechybí,” uvádí zakladatel sítě Impact Hub ČR Petr Vítek k úspěšným partnerstvím a novým programům.
„Letos jsme slavili krásný úspěch neziskovky Forsage.eco, která se soustředí na včelí osvětu. Projekt Forsage jako takový, který přišel s unikátním monitorovacím včelařským zařízením, je jedním z absolventů akcelerace Climate Challenge. Právě tam zaujal našeho partnera Nestlé. Po sérii jednání Forsage s Nestlé vzniklo neuvěřitelných 278 000 krabic snídaňových cereálií se speciálním polepem o důležitosti včel,” prozrazuje Lenka Krákorová, jedna z programových manažerek Impact Hubu.
Pozitivní změna na dohled
Právě Nestlé, konkrétně jejich veggie výrobků Garden Gourmet, se týká i blížící se hybridní akce pod názvem Challenge Lab. Rostlinný řízek, filet, burger a brzy i vegetariánský tuňák by mohly být jedny z prvních uhlíkově neutrálních potravin na českém trhu. V Challenge Labu, který organizuje právě pod hlavičkou EIT Food tým Impact Hubu a Nestlé, vzniknou řešitelské týmy napříč obory a odborností. Ty se pak budou tři intenzivní týdny věnovat vybrané oblasti: obalům, zákazníkům a nakládání s odpady řady Garden Gourmet.
„Propojujeme výzkum, vědu, provoz i uživatele a vidíme, že to funguje. EIT Food má celkem na kontě 16 tisíc účastníků vzdělávacích programů a podpořil 127 zemědělských a potravinářských startupů. Hledáme další v našem českém ekosystému, kteří teď mohou rychle nastartovat pozitivní změnu v konkrétním segmentu trhu. Akce je otevřená studentům, doktorandům, odborníkům, zástupcům korporátní sféry a stejně tak malým či středním firmám. Přihlášky přijímáme do 7. listopadu a 15. listopadu začínáme,” líčí Krákorová, která zve ke spolupráci jednotlivce i celé týmy.
Více podrobností najdete zde.
Komerční článek.
Foto: Unsplash
