Do skupin na sociálních sítích či na burzy míří stále více Čechů, kteří si chtějí pořídit nové rostliny či semínka. Takzvané second handy s kytkami nabízí především pokojové rostliny, které už někdo doma nechce, nevejdou se mu nebo potřebuje dát pryč například při odjezdu do zahraničí. Zatímco v některých projektech si musí nový majitel rostlinu koupit, jinde stačí nabídnout výměnou jinou „pokojovku“. Většina organizátorů se shoduje, že motivací je především větší udržitelnost.
„Mám na výměnu několik semenáčků čerimoji. Za výměnu bych rád nějakou malou calatheu.“ Tak zní jeden z mnoha příspěvků, které se každý den objevují ve FB skupině Zelený swap. Skupina, která dnes čítá už téměř dvaadvacet tisíc členů, funguje na jednoduchém principu. Uživatelé mohou poptávat či nabízet své rostliny výměnou za rostliny jiné.
Podle zakladatelky a administrátorky skupiny Adély Ježkové byla hlavní motivací udržitelnost. „Skupina vznikla pro lidi, aby šetřili planetu i peněženku a nenakupovali kytky v obchodech,“ říká Ježková. A Češi skutečně o výměnu zájem mají. „Skupina roste přibližně o sto nových členů každý den,“ potvrzuje Adéla Ježková.
S nárůstem počtu uživatelů i obliby výměn se podle ní mění i obsah příspěvků. Zatímco zpočátku lidé vyměňovali především známé pokojové rostliny, jako jsou monstery, pilee či fikusy, dnes už se ve skupině často objevují i méně známé rostliny.
Štafeta, kterou odstartovala palačinková rostlina
S podobným konceptem přišla i Lenka Hrubá ze Zahrady na niti. Ta pořádá takzvané rostlinné štafety. „Je to happening, který pořádám v Zahradě na niti už více než čtyři roky,“ říká Hrubá. Zároveň dodává i poměrně netradiční důvod, proč s akcí začala. „K pořádání happeningu mě inspirovala rostlina zvaná Pilea pepřincová, která má neuvěřitelný příběh a které přezdívám štafetová královna,“ přibližuje Lenka Hrubá. Proč rostlině takto přezdívá a jak zamotala pokojovka, které se přezdívá i palačinková, hlavy dokonce i britským botanikům, popsala Lenka Hrubá na www.pilea.cz.
V rámci rostlinné štafety si zájemci vyměňují jak pokojové, tak zahradní rostliny, které se jim nedaří pěstovat, nebo je naopak už nemají kam dávat. Přinést ale mohou i řízky či semínka. „Funguje to tak, že kdokoliv může přinést své rostliny, kterých se chce zbavit, a odloží je na připravený stolek. Ze stolku si pak může kdokoliv jiný vybrat rostliny, kterým chce dát nový domov,“ vysvětluje princip Hrubá.
Díky burzám a štafetám získávají lidé rostliny, které mají příběhy a mnohdy i bohatou historii
Podle ní má celá štafeta i osobní rozměr. „Rostliny ze štafety jsou výjimečné tím, že mají příběh. Lidé u nich často nechávají vzkazy s tipy na pěstování nebo příběhem, odkud rostlina je. K takové kytce máte hned jiný vztah, když víte, že to není jen obyčejná rostlina z anonymní velkopěstírny,“ dodává Lenka Hrubá.
Její rostlinné štafety probíhají většinou jednou za čtrnáct dní od jara do podzimu. A zájem je prý mezi všemi od studentů po seniory. Štafeta má navíc také vlastní FB stránku, kde si lidé mohou předávat rostliny celoročně. Podle Lenky Hrubé je sice návštěvnost jak happeningu, tak stránky proměnlivá, postupně se ale vytváří kolem výměny rostlin komunita. „Na rostlinné štafetě často potkávám ty samé tváře,“ potvrzuje Hrubá.
Útulek i nemocnice pro opuštěné rostliny
Druhou šanci dává rostlinám také projekt Second Handed Flowers zakladatelky Lucie Šatkové. Ten funguje na podobném principu jako útulky pro zvířata a nabízí dočasný domov rostlinám, které se staly nechtěné nebo přebytečné.
Cílem projektu je podle Šatkové zlepšovat životní prostředí, omezit plýtvání a nepodporovat dovoz rostlin ze zahraničí. Místo toho recyklovat rostliny, které už v českých domácnostech jsou.
Zájem o pokojové rostliny je i mezi mladými lidmi. Nevyžadují zahradu a na rozdíl od zvířat ani tolik péče
Lucie Šatková kromě „útulku“ provozuje také „nemocnici“ pro rostliny. Než tedy putují rostliny k novému majiteli, přesadí je, ošetří a do nových domovů posílá zdravé a silné. Jaké rostliny jsou právě k dispozici a kde je možné si je vyzvednout, pravidelně zveřejňuje Lucie Šatková na insta profilu projektu.
Semínka obchodovaná na burze
V roce 2015 založila Klára Hrdá iniciativu Semínkovna. Inspirací jí byly takzvané grenotéky, tedy veřejné banky, které slouží k výměně osiva.
„Hlavním cílem iniciativy Semínkovna je propagace domácího semenaření a přírodního zahradničení bez hnojiv a postřiků. Dále možnost bezplatného sdílení přebytků semínek z našich zahrádek, ale také osvěta týkající se situace na trhu s osivem,“ uvádí na webu Hrdá.
V rámci semínkoven si lidé vyměňují osivo. Dají se tak získat i unikátní odrůdy rostlin
V roce 2019 už byla po celé České republice více než stovka semínkoven. Tyto veřejné burzy semínek pořádají jak jednotlivci, tak například instituce, jako jsou místní knihovny či základní školy.
Foto: Unsplash
