Z Prahy doletí bez mezipřistání do Chorvatska či Nizozemska. Vývoj pětimístného hybridního stroje pokračuje testováním přechodu z horizontálního do vertikálního letu. Projekt Zuri spojuje elektromotory, baterie a turbogenerátor. Vize letounu je unikátní a od plánů podobných startupů se bude lišit hlavně delším doletem. „Máme velký demonstrátor s rozpětím křídel 11 metrů a dvěma sedačkami. Kvůli této fázi vývoje ale letadlo nemá celý kokpit s ocasem a stačí nám jen kabina,“ říká Michal Illich, CEO Zuri.
Testy podle zakladatele leteckého startupu probíhají zatím bez pilota na palubě. „Ověřujeme tak správnou funkčnost při vertikálním módu letu. Kromě velkého letadla máme ještě malé modely, jeden z nich má rozpětí zhruba 3,5 metrů. Na něm testujeme přechod letu z té vertikální fáze do horizontální. Při ní se mimo jiné překlápí vrtule a zrovna tento proces je u nás v současné fázi vývoje nejdůležitější,“ vysvětluje Illich.
Jak je to s přechodem z vertikální do horizontální fáze letu?
Některé projekty si už zrovna na této věci vylámaly zuby. Myslím tím třeba německé Lilium. Jim se přechod povedl teprve před pár měsíci a je to firma, která má rozpočet o dva řády vyšší než my. Asi nejznámějším letadlem s vertikálním startem a horizontálním letem je Bell Boeing V-22 Osprey, které má dvě vrtule, zatímco my jich máme osm. Naše řešení bude mnohem bezpečnější. I když kterákoli z těch osmi vrtulí selže, nebo jí vypadne elektromotor či elektronika, letadlo se dá bezpečně ovládat i se sedmi vrtulemi.
Jak si hybridní pohon pomocí turbíny a elektřina rozdělí práci?
Pro vertikální let – VTOL – budeme používat oba zdroje – turbogenerátor i baterii. A při horizontálním letu budeme využívat čistě jen turbogenerátor. Baterii bude možné dokonce i za letu dobíjet.
S jakými dalšími technickými zajímavostmi Zuri počítá?
Zrovna jsme oznámili menší designovou změnu. Bude to spíš evoluce než revoluce. Na nejnovějším modelu už máme motýlkový ocas. Je elegantnější a získáme rovněž nějaké aerodynamické výhody.
Ke zkouškám konstrukce používáte jen počítačové simulace?
Výpočty jsou na prvním místě. Ale už jsme také testovali v aerodynamickém tunelu ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu. Máme i nějaké praktické zkušenosti díky létání zmenšených dronů. Ty jsou dimenzované tak, aby odpovídaly velkému letadlu.
Uvažovali jste také o doplnění solárních panelů?
Ne. Zuri bude létat přes 300 kilometrů za hodinu a proto bude plocha křídel relativně malá. Solární panely by přinesly maximálně jednotky procent doletové vzdálenosti navíc a nevyplatily by se.
Pohonné ústrojí si vyvíjíte celé sami, nebo s někým spolupracujete?
Rozhodně nemá smysl vyvíjet vlastní turbínu nebo elektromotor. Počítáme se stávajícími výrobci – renomovanými firmami, ale důležité je, jestli na to budeme mít dost peněz.
PŘEČTĚTE SI: Budoucnost bezemisních letů? Z parkovišť budou letiště, s těžkými a drahými piloty se nepočítá, říká expert z ČVUT
Jak probíhají jednání s potenciálními investory?
Oni se většinou ptají na velmi podobné věci, které se snažíme i předjímat. Odpovědi na oblíbené otázky už proto máme zpracované dopředu v materiálu Questions and Answers.
Máte zpracovaný nějaký průzkum trhu, který by říkal, jak velká by mohla být poptávka po vašem letadle?
K tomu existuje velice podrobná studie od Morgan Stanley, která byla také u začátku boomu VTOL podnikání. Podle nich by trh s malými letadly s kolmým startem měl dosáhnout až 580 miliard dolarů už v roce 2035.
Jak velkou máte ve světě zatím konkurenci?
Nedá se pominout, že my cílíme na jiný trh než ostatní. Většina dalších projektů chce létat okolo padesáti kilometrů. Tedy po městě a do jeho blízkého okolí. My se dostaneme na vzdálenost až sedmi set kilometrů. Dolétneme například z Prahy na nějaké bližší chorvatské ostrovy či do Amsterodamu a v tomto nebudeme mít konkurenci.
VIDEO: Podívejte se, jak si Zuri představuje revoluci v meziměstské dopravě
Bylo vaším motivem právě na cestě do Chorvatska ukázat, jak může být projekt Zuri užitečný a pomůže lidem s cestováním do oblíbené turistické destinace?
Tento příklad používám od samého začátku. Mám osobní zkušenost s tím, jak dlouhé a nepohodlné je dostat se tam tradičními cestami včetně trajektu. Cesta naším letadlem bude mnohonásobně rychlejší. Kdy bych se ale do Chorvatska mohl dostat, zatím nechci odhadovat.
Kdy by se mohl uskutečnit první pilotovaný let?
U prvního pilotovaného letu bude hodně záležet na tom, jak se nám povede další investiční kolo. Technické problémy se nám určitě podaří překonat. Máme celkem deset investorů. Je to kombinace fondů, firem včetně Kiwi a individuálních angel investorů. Teď budeme další zdroje hledat víc i v zahraničí.
Máte už také zájemce, kteří si budou chtít letadlo Zuri koupit?
Toto je zatím předčasná otázka. Vím, že předobjednávky přijímají startupy, které s vývojem nejsou ani zdaleka tak daleko jako my a nemají žádný model ani demonstrátor. Do médií ale pouštějí informace, že už přijaly zálohy třeba na dvacet letadel. To nepovažuji za etické. My v tuto chvíli ještě nejsme připravení dělat předprodeje. Ale možná se to v budoucnu změní.
Díváte se také do nějaké vzdálenější budoucnosti a jak by to bylo třeba s výrobou?
Hlavní pro nás je, aby většina výroby byla v České republice.
Šli byste raději cestou stavby nové továrny na zelené louce, nebo je pro vás zajímavější spolupráce s některým zavedeným výrobcem?
Možná je výstavba továrny na zelené louce i spolupráce se zavedeným výrobcem. Když už půjde vyrobit něco pro naše letadlo externě, budeme tomu dávat přednost.
Pokud byste s prvním typem letadla byli časem úspěšní, uvažovali byste portfolio rozšířit o nějaký další stroj?
Ta velikost, jakou plánujeme nyní, tedy pět lidí včetně pilota, je optimální. O moc větší letadlo vyrobit nemůžeme, protože existují certifikační limity, které by se nám nepodařilo překonat. Naopak menší letadlo by postrádalo ekonomiku provozu.
Kde budete Zuri certifikovat?
Určitě začneme v Evropě, předpisy tu jsou daleko konkrétnější a lépe napsané, než třeba v USA. Tam schvalování bude i složitější. Na druhou stranu nám teprve praxe ukáže, jak to bude skutečně probíhat.
