Jestli vás poslední dny trápí zácpa a marně si na záchodové míse googlíte, jak se s touto obtíží vypořádat, možná vás začínají pohlcovat projevy digitální demence. Nedokážete si totiž sami všimnout, jak negativně vaše zdraví ovlivňují všudypřítomné mobilní přístroje a jak moc vás ničí nekonečný příliv nových informací. Vítejte ve světě digitálního sebetrýznění.

Abychom nenapínali a rozluštili myšlenku „nakousnutou“ v úvodu, pojďme si nejprve vysvětlit, jak úzce může souviset zácpa a mobil. Pokud si pravidelně berete na toaletu mobil nebo tablet, abyste v mezičase vyřídili pár e-mailů, odpověděli na zprávy nebo zkoukli nejnovější zprávy, vystavujete svá střeva velmi negativním dopadům stresu.

Mozková centra a střeva jsou totiž propojena dlouhým bloudivým nervem. A pokud se dlouhodobě a opakovaně vystavujete stresovým situacím, narušujete tím správnou funkci trávení a můžete si tím způsobit i velmi závažné střevní problémy. Dlouhodobý stres je například jedním ze spouštěčů celiakie, střevních zánětů i mnoha dalších onemocnění.

Příliš mnoho informací

Výrazným zdrojem stresu je v současné době také přetížený mozek, který nezvládá zpracovávat všechny nově přicházející podněty a informace. Samotný mozek po nich prahne, ostatně je to jeho biologická vlastnost – shromažďovat co nejvíce informací, vyhodnocovat rizika, a tím nás chránit před ohrožením.

Jenže tím, že jsou díky mobilům a počítačům informace extrémně snadno dostupné, je jich najednou až příliš. A my je ve výsledku konzumujeme těkavě, nárazově a často v kombinaci s návaly radosti, vzteku, vzrušení a především strachu (Odpověděl jsem na ten e-mail? Nezničí kurz koruny mou firmu?), což v nás vyvolává dlouhodobé tělesné projevy stresu.

Mozek pod vlivem stresu zvyšuje produkci adrenalinu, který je ale původně „navržen“ pro vypjaté životní situace, jako je útěk před dravou zvěří. Adrenalin se však z takzvaných chromafinních buněk „vylévá“ do krevního oběhu, a když je ale adrenalinu dlouhodobě moc, trpí tím naše cévy a dochází k fatálním selháním srdečně-cévních funkcí a infarktům. Chronickým stresem si už v relativním mládí způsobujeme potíže typické pro starší lidi nebo kuřáky.

Jinými slovy, co začíná relativně neškodnou a nepohodlnou zácpou, se snadno může rozrůst do mnohem závažnějších problémů. A viníkem je stres, který stále více pramení z chytrého telefonu s internetem.

Permanentní notifikace a příjem informací nebo zpráv. To není dobré pro mozek.

Mobil jako generátor stresu

Když se podíváte na výzkumy vlivu digitálních technologií na lidskou mysl z posledních let, zjistíte, že právě ony jsou intenzivním zdrojem stresu. Velmi komplexně se tím zabýval německý výzkumník Manfred Spitzer ve svých knihách Digitální demence a Kybernemoc, které vyšly i v češtině a stojí za přečtení. A ten krom jiného říká, že nám naše každodenní komunikační nástroje způsobují velké množství podvědomého stresu, s nímž je velmi těžké bojovat.

Náš problém se dá shrnout v podstatě do tří základních oblastí:

• Permanentní vyrušování – Je to v podstatě neustálé vibrování, pípání, vyrušování, vyskakování nových notifikací a dalších podnětů přicházejících z chytrého telefonu. Výzkum univerzity Nottingham Trent University z roku 2015 ukázal, že lidé v průměru kontrolují svůj telefon 85krát denně a používají ho až pět hodin. Za takových okolností je velmi těžké udržet pozornost a soustředění na jednu činnost. Tím zvyšujeme svou nervozitu, pracujeme méně efektivně a ve výsledku se opět obklopujeme stresem. (Řešení: Omezte množství notifikací a při práci zcela ztlumte telefon, včetně vibrací. Využívejte i hlubokou práci.)
• FOMO (Fear of Missing Out) – Novodobá a stále více diskutovaná fobie, strach, že něco propásneme. I tady vznikají první výzkumy, které ukazují, že zvláště pro mladé lidi je velmi stresující, pokud nemohou sledovat sociální sítě a nemají kontinuální přehled o dění a novinkách ve svém (sociálním) okolí. (Řešení: Omezte využívání sociálních sítí, stanovte například pravidlo jednou ráno, jednou večer.)
• Spánková deprivace – Mobily, tablety i notebooky mají displeje a ty vyzařují modré světlo, které narušuje kvalitu našeho spánku. A nedostatečný spánek snižuje naši schopnost soustředění a zvládání náročných nebo stresových situací. Výsledkem jsou bolesti hlavy, frustrace a únava. (Řešení: Nepoužívejte tyto přístroje minimálně hodinu před spánkem.)

Na demenci bývá nejzrádnější to, že když se naplno projeví, člověk už si to sám nedokáže uvědomit. A podobné je tu projevů takzvané digitální demence. Pokud náš totiž digitální technologie pohltí a stanou se absolutní součástí našeho pracovního i osobního života, je velmi těžké spojit si případné zdravotní či jiné obtíže právě s nimi. Nehledě na to, že se projevy nevyskytují hned, ale spíše až po letech.

Nikdo tak zatím příliš netuší, jak budou v tomto ohledu ovlivněny generace dnešních dospívajících, kteří s mobily v podstatě vyrůstaly. Až v tuto chvíli začínají vznikat zásadnější studie, které by mohly přinést více objasnění. Už teď se ale objevují první odborné zprávy o tom, že nadměrné surfování na internetu už od útlého věku má negativní vliv na mentální zdraví dětí. V roce 2018 na to upozornila třeba organizace OECD.

Jak se mění mozek

Jisté je, že všudypřítomnost digitálních přístrojů začíná proměňovat naše mozky. A to nejen ty dětské. Až poměrně nedávno, zvláště v 90. letech, neurovědci objevili, že lidský mozek je mnohem plastičtější, než si doposud mysleli. Dlouho se předpokládalo, že mozek se od určitého věku v dospělosti v podstatě nemění, ale ve skutečnosti proces neuroplasticity zajišťuje, že se mozek mění kontinuálně a díky novým zkušenostem je schopen vytvářet nové neurony i nová spojení mezi nimi.

A proto ho mění i využívání mobilních a digitálních přístrojů a technologií. První výzkumy už přinášejí jasné závěry, že se v mozku objevují nervové změny ovlivňující naše kognitivní funkce. Typickým příkladem je surfování na internetu na chytrém telefonu, které prokazatelně způsobuje neurokognitivní změny mozkových oblastech vázaných k senzomotorice u ruky. Také zvýšená stimulace mozku novými podněty způsobuje návyk a my pak máme nutkání neustále kontrolovat stav svého telefonu. A pokud tuto stimulaci neukojíme, působí to na naše tělo podobně, jako nedostatek jiných fyziologických potřeb.

U stárnoucích lidí se pak začíná předčasný úbytek kognitivních schopností (například paměti) dávat do souvislosti s využíváním internetu. Stručně by se dalo říct, že tím, jak si dnes pamatujeme méně faktů a méně „trénujeme“ mozek, snižujeme svou takzvanou kognitivní rezervu. Což je jakási odolnost proti neurologickým a degenerativním onemocněním, jako je třeba Alzheimerova choroba. A čím méně této rezervy máme, tím kratší dobu může náš mozek nemocem a stáří odolávat. Takže se nepotvrzují dřívější obavy, že kvůli počítačům a internetu hloupneme, ale spíše rychleji mentálně stárneme.

O stresu jsme psali také v článku: Nesnažte se stres eliminovat, ale lépe zvládat. Instantní rady jsou k ničemu, je třeba komplexní přístup

Zdroje: Studie: The “online brain”: how the Internet may be changing our cognition, Are Digital Devices Altering Our Brains?, Studie OECD: Children & Young People’s Mental Health in the Digital Age, IKEM o celiakii, Studie: (Dis)connected: Study suggests technology interferes with couple relationships

Doporučené čtení: Manfred Spitzer: Digitální demence, Host 2014

Foto: Pixabay