Snažíte se soustředěně pracovat, správně dýchat nebo meditovat, ale myšlenky vám neustále utíkají někam do neznáma? Nevadí, právě jste vyhráli, protože jste si toho všimli, říká v jednom ze svých kurzů Michal Dvořák z projektu BeMindful. A lidi učí, jak se vrátit do přítomnosti. Téma všímavosti, jinak též mindfulness, je nejen fenoménem dnešní uspěchané doby plné nekonečných podnětů, ale také základem Michalova byznysu.
Když před pár lety vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing překladovou publikaci Život samá pohroma, bylo to trochu pozdvižení, protože o fenoménu všímavosti či mindfulness se u nás do té doby tolik nemluvilo. A to přesto, že meditační techniky, které s tím souvisejí, jsou známé už tisíce let a jejich moderní podoba se na Západě využívá i v rámci medicíny.
Ovšem přečíst si knihu, která má bezmála 600 stran a je informačně velmi hutná, není pro každého. Nehledě na to, že na ni lidé ve svém zběsilém životním tempu mnohdy ani nemají čas. Řešením, jak proniknout do světa mindfulness, je proto hledání informací v poněkud „snesitelnější“ a srozumitelnější formě. A tu zprostředkovávají třeba lektoři a školitelé, ideálně ti, kteří problematiku studovali v oficiálních zahraničích kurzech MBSR (Mindfulness-Besed Stress Reduction).
V Česku už působí několik lektorů MBSR a jedním z nich je Michal Dvořák. Na full-time se věnuje školením mindfulness od roku 2017 a zaměřuje se na firmy i veřejnost. Základem jeho projektu BeMindful jsou osobní setkání, ale od loňského pandemického roku se dokázal aktivně prosadit i v rámci online webinářů.
Michal lidem ukazuje nejen to, jak „nezešílet“ v této náročné době, ale vyvrací i časté mýty, že k lepšímu a spokojenějšímu životu nám nejlépe poslouží nejnovější hi-tech vychytávky, zázračná cvičení nebo zdravé pilulky. „Dám jeden příklad. Na jaře jsem si koupil Oura ring, který mi měří kvalitu spánku. Zkoušel jsem různé suplementy a tipy, jak si zlepši spánek, a nakonec jsem zjistil, že to, co nejvíce funguje, je velmi prosté – ticho, tma a zklidnit se alespoň dvě hodiny před spánkem,“ popisuje v rozhovoru pro StartupJobs Newsroom.
Zklidnit mysl a pozorovat svůj dech? Není to tak snadné...
Jak jste se dostal k mindfulness?
Úplně na začátku mi o mindfulness řekla moje mamka. Přečetl jsem si o tom několik knížek a zaujalo mě to, možná i proto, že se v podstatě celý dospělý život pohybuji okolo vzdělávání a seberozvoje. Absolvoval jsem také osmitýdenní MBSR kurz, který je podle mě nejlepším způsobem, jak se mindfulness naučit a dostat do svého života.
Moje první zážitky byly takové, že jsem docela rychle viděl pozitivní změny ve svém životě – byl jsem klidnější, méně jsem se stresoval a také jsem byl pořádnější. Což mě překvapilo. Pamatuji si, že jsem si říkal, že by to mohl být skvělý způsob, jak pracovat s lidmi.
Kdy vás napadlo, že by mindfulness mohlo být zajímavým podnikáním?
Kurz MBSR se docela dobře potkal s aktuálními změnami v mém životě. Asi pět let jsem pracoval v jedné vzdělávací agentuře a cítil jsem, že si potřebuji dát pauzu. Do toho jsem se rozešel s tehdejší přítelkyní a začal vnímat, že přichází nejlepší čas si splnit svůj sen – odjet do USA, být tam nějaký čas a zapracovat na své angličtině. Tím, že jsem v nedávné době skončil zmíněný kurz, jsem si řekl, že, když už tam budu, absolvuji i celý lektorský kurz. A v tu dobu jsem si také řekl, že by bylo super mindfulness učit.
Přirozeně jsem ale nevěděl, jestli to bude doopravdy možné. Bral jsem to tedy tak, že to vyzkouším, a kdyby nic, tak si alespoň obohatím život.
Jak se vám dařilo získat první zákazníky?
Upřímně, docela často jdu do většiny věcí po hlavě a až v průběhu zjišťuji, co všechno je potřeba udělat. Teprve, když se kurz blíží, začnu být tak trochu překvapený, že to, co jsem si vysnil a na čem usilovně pracuji, se doopravdy stane.
Když jsem se vrátil z USA, dál jsem pokračoval ve své bývalé práci a začal dělat pravidelné workshopy mindfulness. To trvalo asi půl roku. Poté jsem si vytvořil web, odjel znovu do USA dokončit výcvik a souběžně s tím spustil přihlašování na svůj první „běh“ osmitýdenního kurzu.
Prostě jsem věřil, že to vyjde. A vyšlo to! Přihlásilo se mi 12 lidí a za 14 dní po návratu z USA začal můj první osmitýdenní kurz.
Je těžké Čechy přesvědčit, aby si za kurzy platili?
Mám dojem, že ve chvíli, kdy někoho přesvědčuji, to většinou nezafunguje. Spíše se snažím, aby si mě lidé mohli najít ve chvíli, kdy vnímají, že se chtějí o mindfulness dozvědět více, chtějí začít lépe zvládat stres anebo nežít tolik v budoucnosti či minulosti.
Co je základem vašeho podnikání?
Nabízím osmitýdenní kurzy (MBSR) mindfulness pro veřejnost, někdy vedu i kratší workshopy. Dále vedu workshopy i vícetýdenní kurzy mindfulness pro firmy. Nově také vedu pravidelná ranní mindfulness setkání. Občas dělám individuální setkání a v současné době jsou v nabídce i měsíční videokurzy – kurz mindfulness a kurz Digitální svoboda.
Jak vás zasáhlo propuknutí pandemie loni na jaře? A jak se změnil zájem lidí a firem?
Ze začátku jsem měl dojem, že je se mnou amen. Rušily se firemní kurzy a lidé odříkali účast na dalších kurzech. Nakonec se to uklidnilo a v podstatě to funguje podobně jako před pandemií, jen online. Po prvním útlumu se zájem obnovil a někteří lidé to naopak vidí jako příležitost se věnovat sobě, protože stejně nic jiného dělat nemohou.
Ze začátku to dalo dost práce, protože jsem chtěl, aby to, co dělám, vypadalo dobře i po vizuální stránce. Chtěl jsem, abychom samotného onlinu spíše využili, než tím trpěli. Upravil jsem proto průběh kurzu, někde ho podpořil prezentací, jindy jsem více využíval práci v menších skupinkách. A podle reakcí lidí mám dojem, že přes prvotní předsudky „jaké to asi bude online“, to hodnotí dobře. Říkají, že úplně zapomínají, že jsou doma.
Jaké jsou vaše plány na rok 2021 a dále?
Letos vytvořím dva nové měsíční video kurzy – pokračující kurz mindfulness a také kurz mindful eating, který se zaměřuje na všímavé jezení a zbavení se závislostních vzorců na jídle. Dále bych rád kurz nazvaný Digitální svoboda uvedl i v angličtině. Mám také velkou radost, že nově vedu pravidelná 30minutová ranní mindfulness setkání pro jednu firmu. A kromě toho se nyní sám opět vzdělávám a procházím dvouměsíčním mentoring programem na Brown University.
Jak mindfulness mění náš mozek? Michal na Youtube točí videa. (Zdroj: Youtube)
Lepší životní styl, cvičení, produktivita, zdraví, boj se stresem, otužování… To všechno je dnes hodně moderní, cool a vzniká kolem toho řada projektů nabízejících „zlepšování zdraví, těla a mysli“. Vzhledem k tomu, že v tomto oboru už pár let působíte, jaké zkušenosti jste si z toho odnesl? Co funguje a co nefunguje?
Máte pravdu, aktuálně je rozhodně velkým tématem zdraví, tělo, otužování a podobně. Čím více se o to zajímám, tím více nacházím, že to hlavní, co mi funguje, je jednoduchost a to, co tady už dávno bylo. A co často ani nestojí obrovskou sumu peněz. Dám jeden příklad. Na jaře jsem si koupil Oura ring, který mi měří kvalitu spánku. Zkoušel jsem různé suplementy a tipy, jak si zlepši spánek, a nakonec jsem zjistil, že to, co nejvíce funguje, je velmi prosté – ticho, tma a zklidnit se alespoň dvě hodiny před spánkem.
Máme dojem, že můžeme žít dál hektický život a že nás spasí nějaké zázračné cvičení či zdravé pilulky. Není tomu tak. Dal bych si pozor na ty „nejnovější“ neo-směry osmé generace a lidi, kteří vám nabízejí rychlou změnu bez toho, abyste museli příliš něco dělat.
Nejvíce nám pomůže, když nebudeme večer pracovat, příliš koukat do mobilu, nebudeme se přejídat, budeme jíst kvalitní jídlo, budeme dostatečně spát, pravidelně se hýbat a věnovat čas sobě a svým blízkým. V jednom výzkumu zkoumali, co dělá lidi dlouhodobě šťastné. Byly to tři věci – pravidelný pohyb, fungující vztahy a meditace.
Je to rok, co se pandemie rozběhla i v Česku, někteří lidé jsou stále více mrzutí, část propadá beznaději a nevidí pověstné světlo na konci tunelu. Máte nějaké tipy pro zlepšení mysli v této náročné době?
Pandemie přináší hodně změn a nejistot. A nejistota s sebou může přinášet úzkost. Osobně mi funguje určitá rutina – mít několik věcí, které dělám a které mi pomáhají si udržet „stabilní svět“.
Moje rutina vypadá tak, že každé ráno cvičím, jdu buď běhat, nebo se protahuji. Poté si dám studenou sprchu, medituji, nejím po 18. hodině a po 20. hodině se snažím dělat spíše klidnější věci. Chodím spát mezi 22. až 23. hodinou.
Osobně doporučuji následující:
- Nezačínejte ráno s mobilním telefonem, ale něčím, co spíše podpoří vaši pozornost, dobrou náladu. Může to být mindfulness cvičení, fyzické cvičení, dobré jídlo, hudba nebo třeba pár stránek knihy.
- Během dne si dávejte pauzy a najděte si každý den alespoň chvíli času pro sebe. Chvíli, kdy jste sami se sebou, kdy můžete takzvaně vydechnout a třeba se jít projít, někomu zavolat, pustit si oblíbenou hudbu.
- Cvičit mindfulness. (Co také jiného ode mě čekat, že?) U sebe i na svých kurzech vidím, že to velmi pomáhá lépe zvládat stres, nepříjemné myšlenky emoce a také mít větší radost ze života.
- Dobře funguje i cvičení vděčnosti, kdy si večer můžete přehrát v hlavě, co dobrého se během dne stalo a za co můžete být vděční. Různé výzkumy ukázaly, že lidé, co to dělali tři týdny, začali zažívat více pozitivních emocí, měli méně těch negativních a také si více během dne všímali toho, co se jim děje dobrého.
- Nebuďte stále s mobilním telefonem, sociálními sítěmi a e-maily. Tříští to vaši pozornost. A zvláště v této době zahlcuje a podporuje úzkost. Je dobré tomu dát jasný prostor, kdy je využíváme, a kdy ne.
Setkání se přesunula do onlinu. Ale Michal se těší, až to zase půjde osobně.
Dá se mindfulness nějak zapojit při práci na home office? Děti jsou doma, často všechno vypadá nezvládnutelně… Co pomáhá?
Každá minuta se počítá, mindfulness se dá tímto způsobem využívat. Stačí několik minut, například při procházce, když se chvíli koukáte z okna nebo když jíte. Většinou každý máme také nějaký čas před usnutím. Mindfulness ostatně může pomoci i rychleji a kvalitněji usnout. A může to být i čas před tím, než otevřete počítač. Nebo na konci práce. Pomáhá, když si uzavřete pracovní část dne a méně ji tak budete míchat s volnem.
Praktikování mindfulness je na první pohled časově náročné, i vaše kurzy vyžadují hodně času a pravidelnosti. Řada lidí si řekne „na to prostě nemám čas“ a jdou od toho. Co s tím?
Začnu takovou lehce provokativní otázkou: Není zvláštní, kolik toho děláme během dne a sebe klademe až na poslední místo? Teprve až všechno zvládneme, uděláme všechno pro ostatní, tak občas „vyškrábneme“ pár minut pro sebe. Na kurzech potkávám lidi, kteří mají rodiny, a říkají, že si uvědomili, že si musí věnovat čas sami pro sebe. A pokud to neudělají, nebudou trpět jen oni, ale také zbytek rodiny.
Přijde mi důležité se učit nacházet si čas sám pro sebe dříve, než se o to přihlásí naše tělo nebo vystresovaná mysl. Je to věc zvyku. Zvláště ze začátku to může být výzva, proto je dobré si to dopředu naplánovat.
Každopádně, jak jsem říkal, každá minuta se počítá. Pokud si nejsme schopni najít deset minut na mindfulness cvičení, je to spíše k zamyšlení, zda se příliš nepřetěžujeme. Velmi často strávíme během dne bezmyšlenkovitý čas na sociálních sítích nebo YouTube, a právě tento čas lze věnovat něčemu jinému.
V jedné knížce se mi líbila myšlenka, že jsme posedlí tím, abychom byli co nejefektivnější a měli pro to co nejlepší nástroje. Problém ovšem není v efektivitě a produktivitě, problém je v tom, že toho prostě děláme příliš hodně. Abychom dokázali dělat věci kvalitně, často musíme spíše zpomalit. Moje rada tedy zní, že nejlepší čas je – začít teď. Neptat se, zda mám dost času, ale spíše kolik mám teď času. Doporučuji, zvláště ze začátku, využívat audionahrávky, které nabízím zdarma na svém webu.
Foto: Archiv M. Dvořáka
