Zdravotní systémy po celém světě čelí mnoha výzvám. Patří mezi ně třeba nedostatek lékařů, rostoucí náklady nebo nárůst civilizačních chorob. Přispět ke zlepšení situace může zefektivnění lékařské péče pomocí umělé inteligence. Česká firma Aireen vyvíjí software, který provede diagnostický screening založený na analýze digitálních snímků očního pozadí. Pomocí technologie chce dříve roztřídit pacienty a předejít zahlcení specializovaných lékařů.

Počet lidí na planetě roste a prodlužuje se věk dožití. Lékařů je ale mnohdy nedostatek. Pomoci by proto měly technologie. „Pokud se nepodaří nějakým způsobem zoptimalizovat systém péče, zejména o chronické pacienty, tak lékaři nebudou svoji práci stíhat,“ konstatuje Jan Hlaváček, CEO společnosti Aireen, která vyvinula diagnostický zdravotní prostředek založený na umělé inteligenci. Upozorňuje tak zejména na skutečnost, že v rámci prevence dochází na odborná pracoviště řada lidí jen proto, aby se jim diagnóza vyloučila. Nezbývá tak tolik času a kapacity na pacienty, kteří už pomoc reálně potřebují. 

Právě s tím má zatočit startup, jenž v roce 2018 založil David Navrátil. Aireen nabízí software, do něhož se nahrají snímky očního pozadí vyfocené tzv. fundus kamerou. Umělá inteligence na fotografiích vyhledá a klasifikuje patologické útvary, podle kterých během pár vteřin určí diagnózu. „Říká se, že oko je okno do našeho zdraví. Oční sítnice je jediné místo na lidském těle, kde můžeme neinvazivně spatřit cévy. Z toho důvodu je to velmi šikovné místo, kde screening provádět. Celý proces je naprosto bezbolestný,“ vysvětluje Hlaváček, který má dlouholeté zkušenosti s vývojem softwaru pro zdravotnictví a v roce 2020 se ujal vedení společnosti.

Projekt Navrátil rozvíjí od roku 2018 ve spolupráci s klinikami Petra Kociana, kapitálovým fondem Tensor Ventures a oční klinikou Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Loňský rok dal vzniknout první verzi Aireen a ta také úspěšně prošla oficiálními klinickými zkouškami a certifikací v rizikové třídě jedna. Od ledna již je v pilotním provozu nasazen v několika ordinacích. Aireen je tak první v Česku certifikovaný zdravotnický prostředek založený na umělé inteligenci. První diagnóza, na kterou se aplikace zatím zaměřuje, je diabetická retinopatie. Připravuje se detekce věkem podmíněné makulární degenerace a galoukomu. Na sítnici je ale možné v poměrně rané fázi vidět třeba také indikace Alzheimerovy choroby nebo kardiovaskulárních onemocnění. Jejich výzkum společnost již také zahájila.

Včasná diagnostika zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu

Riziko diabetické retinopatie se týká každého diabetika, kterých je jenom v České republice okolo jednoho milionu. Ve skutečnosti pak touto komplikací, která může vyústit až ve ztrátu zraku, trpí 10 – 11 procent z nich. „Dneska se to řeší tak, že každý diabetik by měl jednou za rok navštívit očního lékaře, aby mu vyšetřil oční pozadí a zjistil, jestli se u něj choroba nerozvinula. Realita je taková, že na vyšetření dorazí ani ne polovina z nich,“ upozorňuje Hlaváček. Pokud by screening oční sítnice probíhal automaticky v rámci pravidelných kontrol u diabetologa, zabránilo by se přetlaku v ordinacích oftalmologů a zároveň by se zvýšila šance, že bude patologický jev rozpoznán včas. 

„Drtivá většina diagnóz má tím lepší prognózu na vyléčení, čím dřív se problém zachytí. Například retinopatie se dá často vyřešit tím, že pacient začne důsledněji dodržovat režimová opatření – přesněji si píchá inzulin, lépe dodržuje dietu, více se hýbe a podobně,“ dodává Hlaváček. Kromě toho je léčebný postup počínající retinopatie výrazně levnější než v pokročilejší fázi. Podle Hlaváčka vychází léčba tzv. proliferativní retinopatie, která se týká zhruba 1 % diabetiků v průměru na více než 45 tisíc korun na jednoho ročně. U některých pacientů jsou to statisíce.

Ambicí projektu je jít postupně co nejblíž pacientovi. To znamená, že by v ideálním případě analýza snímků očního pozadí byla dostupná nejen u diabetologů a praktických lékařů, ale třeba v lékárnách nebo optikách. Včasný záchyt by tak byl ještě důslednější. Podobnou změnu zaznamenalo zdravotnictví třeba u CRP testů z kapky krve z prstu, díky kterým lékař rozpozná, jestli je vhodné nasadit antibiotika. „Byla doba, kdy doktor poslal pacienta s horečkou do laboratoře. Výsledky se dozvěděl až druhý den a musel znovu do ordinace pro recept,“ vzpomíná Hlaváček. „Dnes nenajdete praktika, který by nebyl schopen CRP stanovit z kapky krve a rozhodnout se rovnou. Vy jste za hodinu v posteli, vezmete si první prášek a druhý den je vám o poznání lépe. Rozhodnutí, které je důležité, jde udělat hned. To je něco, co má obrovskou hodnotu jak pro systém, tak pro pacienty,“ podotýká.

Inovace rutinních činností směrem k technologiím

Ačkoliv se software v praxi prokázal jako plně funkční, produkt má před sebou ještě dlouhou cestu. Aireen jako zdravotnický prostředek vstupuje na trh, který je významně regulovaný, musí tak splňovat celou řadu náležitostí. Kvůli certifikačnímu procesu a přijetí inovace odbornou komunitou je jakákoliv větší změna v oboru, o kterém platí, že je velmi konzervativní, pomalá a složitá. Klíčovými faktory jsou v tomto případě příslušná certifikace a úhrada dané péče. 

„Potřebujeme to prosadit jako lege artist postup, který bude hrazen v rámci běžné zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění. To je nezbytné pro to, aby se lékařům naše služba ekonomicky vyplatila,“ vysvětluje Jan Hlaváček. Dodává, že je důležité, aby došlo k odborné shodě na tom, že za použití technologie dává screening prováděný u diabetologů nebo praktiků smysl. „My jsme s pojišťovnami a zdravotnickými odborníky v kontaktu. Vidíme, že s tím jak počet screeningových vyšetření, která by měli oftalmologové dělat, systematicky roste, zintenzivňuje se také diskuze na toto téma.“ 

Firma byla oceněna v soutěži Czech DIGI@MED Award a dostala se mezi finalisty soutěže Nápad roku.

Vize společnosti Aireen zároveň nastiňují, jakou cestou se zdravotnictví bude ubírat, aby kapacitně přežilo zahlcení, které ho nejspíš čeká. Jisté je, že čím dál větší roli budou hrát technologie, jejichž nástup mimo jiné urychlila pandemie koronaviru. „Ve vybraných rutinních činnostech bude umělá inteligence schopna dosahovat či předčit průměrně pracujícího lékaře,“ popisuje Hlaváček. AI zjednoduší proces, který by mohl léčbu pacienta oddalovat, vznikne navíc prostor pro doktory věnovat více času a energie těm, kteří to potřebují. Jako další velký trend zmiňuje digitalizaci. Ta sice probíhá již několik let, zdravotnictví však zatím podle něj neumí s obrovským množstvím dat efektivně nakládat. 

Kdy přesně by mohl být oční screening dostupný tzv. v první linii, tedy v rámci primární péče, si vzhledem k výše nastíněné situaci Aireen zatím netroufá odhadovat. Na příští rok má každopádně naplánovanou certifikaci v autonomním režimu. „To je první krok tím směrem a pak záleží, jak se nám společně s lékaři podaří tento inovativní způsob prosadit,“ uzavírá Hlaváček. Velký potenciál startup vidí také v zahraničí. „Česko vnímáme jako výborný polygon. Jsou tady chytří lidé na umělou inteligenci, špičkoví doktoři, výborný zdravotní systém. Je to opravdu dobré místo, kde věci ověřit v praxi, ale samozřejmě náš projekt má globální ambice,“ dodává. 

Foto: Archiv Aireen