Když MBA už nestačí: Firmy se mění, potřebné dovednosti šéfů taktéž
Správný šéf firmy potřebuje i soft skills. Foto: Unsplash

Když MBA už nestačí: Firmy se mění, potřebné dovednosti šéfů taktéž

30. čvc 2022 Lukáš Vincent 4 min

K úspěšnému rozjetí firmy, jejímu dotáhnutí k miliardové valuaci nebo trvale rostoucímu zisku už nestačí jen tah na bránu a znalosti z obchodní akademie či pár přednášek vysoké školy. Nyní mají dovednosti a znalosti šéfů obohatit i společenské vědy a prodlužující se seznam tzv. soft skills.

Před sto lety by podnikatel Vishal Garg byl za dravého kapitalistu. Dvacet let nazpátek by si zřejmě vysloužil pár pochvalných sloupků v podnikatelských magazínech. Když nicméně šéf fintechové společnosti Better.com na konci loňského roku naráz oznámil devíti procentům ze svých 10 tisíc zaměstnanců během jednoho Zoom hovoru, že mají padáka, strhla se „bouře nevole”. Od zaměstnanců, médií i investorů. Jeden ze zakladatelů firmy sice problém ustál jen s cca měsíční nucenou dovolenou (po jejímž konci Better.com vyhodil další tři tisíce zaměstnanců), lekci o „citlivosti k zaměstnancům” si nicméně bude nějaký čas pamatovat.

CEO jednoho z největších světových herních studií Activision Blizzard Bobby Kotick takové štěstí neměl. Ač dokázal svou firmu dokormidlovat k úspěšnému exitu v hodnotě téměř sedmdesáti miliard dolarů do náruče Microsoftu, profesní páteř mu zlomila neschopnost správně zareagovat na informace, že se zaměstnankyně Activisionu necítí zrovna jako v prostředí plném gentlemanů. A Ankiti Bose, zakladatelka a CEO „skoro jednorožce” Zilingo, místo aspirace do dalších žebříčků, jako je Forbes „30 under 30”, zřejmě stráví následující měsíce očišťováním svého jména, poté co byla v květnu vyhozena za nesprávnou komunikaci svých finančních rozhodnutí. Zástupy šéfů dojíždějících na novou dobu” se prostě stále rozšiřují.

Důraz na nové znalosti a hlavně komunikační dovednosti

Takzvaný skillset potřebný pro pozici šéfa se mění. Znalosti tlačené do ambiciózních manažerů ve školách a MBA kurzech v rámci předmětů jako Byznysová analýza nebo Finanční management jsou stále validní, orientace na čisté vytváření hodnoty už nestačí. Manažeři jsou stále častěji zodpovědní rostoucímu počtu zainteresovaných stran , a to od vlastních zaměstnanců až po nejrůznější aktivisty. Zároveň pak stále více čelí veřejné kontrole výsledků svých společností v aspektech, jako je třeba ochrana životního prostředí, správa sociální oblasti a tzv. governance. ESG zkrátka není termín populární jen na burze, stále více se propisuje i do každodenní práce.

Reflexí těchto posunů pak je skutečnost, že leadership moderních firem poptává stále více dovedností, kvalifikací a kompetencí. Tradiční požadavky na finanční gramotnost a schopnost strategického uvažování doplněné o komunikační dovednosti (ideálně v několika jazycích) už do nové doby a jisté míry nestačí. Šéf nového věku by nyní do své šedé kůry mozkové měl naskládat další znalosti o klimatických vědách, environmentálně citlivých dodavatelských řetězcích i způsobech, jakými řešit problémy zaměstnanců nejrůznějšího typu.

Podle odborníků na řízení tato proměna poptávky reflektuje změnu pracovní náplně. Podle Michaela Portera a Nitina Nohrii z Harvard Business Schools, kteří už více než patnáct let monitorují pracovní dny byznysových lídrů, věnují šéfové až čtvrtinu svého pracovního času komunikaci/řízení/budování vztahů s kolegy i lidmi mimo firmu, což je mimochodem více, než kolik věnují přemýšlení/rozhodování o byznys strategii (21 procent), budování firemní kultury (cca šestina času), nebo třeba přímému uzavírání obchodů (pouhá 4 procenta).

Navíc současné trendy, kdy velká část především takzvaných bílých límečků přechází na hybridní způsob fungování (mix práce na pracovišti a z domova), podle všeho v požadavcích na dovednosti lídrů ještě více akcentuje prospěch vedení lidí. Jinými slovy: Schopnost správně komunikovat s podřízenými všemi možnými kanály se stává naprosto klíčovou. Což mimochodem podle Portera s Nohriou potvrzují i personální ředitelé. Toto vedení se vzhledem k výše zmíněnému přesměrovává vedle e-mailu nebo telefonu na aplikace typu Zoom, Skype, Google View nebo Microsoft Teams. Část kouzla osobnosti šéfů při komunikaci 1-on-1 tak přestává fungovat, zároveň se toto budování vztahů s podřízenými i „neinsidery” stává komplikovanější a časově náročnější.

Jak reagují manažerské školy? Finanční matematiku pomalu nahrazují kurzy Zoomu

Tento posun už reflektují i školy pro manažery. Podle magazínu Economist například prestižní Harvard Business School zařadila do svých programů modul s názvem „Reimagining capitalism , francouzský Insead zase vzdělává své studenty v předmětu „Business and society . Jako pověstný jeden muž pak řada MBA škol významně rozšiřuje a posiluje kursy orientované na interpersonální dovednosti. Objevují se tak třeba kursy zaměřující se na virtuální vyjednávání nebo právě na řízení zaměstnanců na dálku. Zároveň, jak podotýká Economist, tím nutně zbývá méně času na jinou, tradičnější výuku. Některé školy zároveň začaly v tomto směru i měnit svou strategii přijímacího řízení a nově mají upřednostňovat uchazeče s rozvinutějšími soft skills nebo prověřovat jejich emoční vlastnosti jako je empatie, motivace a odolnost. Zkoumají je prostřednictvím dotazníků, dopisů nebo esejí.

Šéfové si tak s předstihem na vlastní kůži testují proměnu skill setu, kterým budou v nadcházejících letech podle všeho muset projít i jejich zaměstnanci. Ti podle poradců z McKinsey, dle odhadů kterých do konce dekády tento problém bude řešit sedmina veškeré globální pracovní síly, budou k tomuto tlačení nástupem nových technologií a trendů jako jsou automatizace a umělá inteligence.

Dalším významným úkolem šéfů nové doby tak bude asistence a nasměrování jejich podřízených k takovým dovednostem, aby byli schopni realizovat nové obchodní modely. Podle dalších expertů v branži lidských zdrojů jsou nicméně nové kompetence jen jakýmsi přídavkem na stávající kostře schopností  správného lídra. „Všechny základní dovednosti CEO musí být stále přítomny, ty nezmizely," konstatuje Cynthia Mills, která na 'nové způsobilosti šéfů po pandemii' napsala tzv. white paper. „Zároveň ale schopnost být lídrem schopným dosáhnout významných změn se posunula jinam. Šéfové potřebují více než kdy jindy reflektovat změny, které se v byznysu a světě kolem nich odehrávají,” uzavírá Mills.

Lukáš Vincent

Další články autora →

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!
Přečtěte si dále
Související témata: Kancelář, Kauzy
Nenechte si uplavat nové články!
Váš e-mail
Sledujte nás:
Další články